4.33 minuty "ticha"

"4.33", tak se nazývá performace audiovizuálního výtvarníka jménem John Cage. Jedná se o "hudební skladbu", kdy umělec čtyři a půl minuty sedí u hudebního nástroje, ale nehraje na něj. K tomuto nápadu Cage přišel po tom, co navštívil speciální, dokonale odhlučněnou místnost, a byl překvapen, že v místě, kde by mělo být absolutní ticho, zřetelně slyšel dva tóny, jeden vysoký, druhý nízký. Zjistil, že to je zcela běžný jev, protože člověk v absolutním tichu slyší vlastní nervový systém a krevní oběh. Cage řekl: "Do mé smrti tu budou zvuky. A až zemřu, budou tu stále. Nemusíme se obávat o budoucnost hudby." a poté "napsal" skladbu 4,33. Tato performance měla diváka přimět, uvědomit si, že žádné ticho neexistuje. Diváci určitě tiše a napjatě očekávali, že umělec bude vyluzovat nějaké tóny. Tím, že se toho nedočkali, byli nuceni se určitým způsobem zastavit, začít vnímat klid a „ticho“ okolo sebe, a nakonec si uvědomit, že žádné ticho není. Zajímavá je také volba délky této „skladby“; 4 minuty a 33 vteřin je dohromady 273 sekund, jako hodnota teploty absolutní nuly; - 273 stupňů, které ovšem není možné reálně dosáhnout, stejně tak, jako není možné dosáhnout absolutního ticha… Premiéra této skladby se konala 29.8. 1952 ve Woodstocku a "zahrál" ji klavírista David Tudor tak, že si během přesně odměřeného času jen otáčel listy notového zápisu. Skladbu pak interpretovalo mnoho známých hudebníků. Například Frank Zappa nebo Symfonický orchestr BBC a dokonce byla jednu dobu velmi oblíbená v jukeboxech...