Podzimní rozhovor - Jitka Holakovská se svojí sestrou Ninou Mainerovou

Moc zdravím, pomalu přišel podzim, tady napadla mě otázka, jaké bylo léto?

Léto bylo krásné. Ale těšila jsem se vlastně i na podzim – chystáme si založit zahrádku a zasadit pár stromků a přesadit keře, tak nedočkavě vyhlížíme, až opadají listy a budeme moct sázet.

Kdyby se splnily Tvoje profesní sny, co by to mělo být?
Za tu dobu, co jsem s dětmi na rodičovské dovolené, mám pocit, že mi v původní profesi trochu „ujel vlak“, člověk rychle ztratí takovou tu čerstvou absolventskou „nabušenost“ po státnicích. Měla jsem ještě ze školy pár nesplněných úkolů, dodnes mě zajímá, jak to tehdy bylo, že to nešlo „uvařit“ a zanalyzovat :- D (pozn. redakce: Jitka studovala Syntézu a výrobu léčiv na VŠCHT, Praha)

Naším mottem je, že s námi se naučí malovat opravdu každý, myslíš, může opravdu malovat každý?
Vše se musí člověk postupně naučit. Buď sami zkoušíte techniku pokus-omyl, nebo si necháte poradit :-)

Je nějaký moment, který Tě v ateliéru pobavil?

Většinou nedocházím do ateliéru osobně, ale pracuji z domova. K počítači si sednu tak v osm večer a občas pracuju třeba do půlnoci… takže se ke mně dostanou opravdu převážně pracovní záležitosti :- ) Ráda se zúčastňuji vernisáží a akcí pořádaných ateliérem. Baví mě netradiční pojetí lekcí (Bedřichova motorka a ní ležící slečna na figurální kresbě, modelka-baletka, Tomášův výlet se studenty za kresbou koňů…).