NNZ - Nenápadný nezávislý zpravodaj - Šamanský hlas a kresba

Předem zcela přesvědčeně předesílám, že to nebylo v žádném případě způsobeno nějakými osobními nekvalitami lektora či markantním odchýlením se od plánovaného obsahu workshopu, který byl k mání na webu. Leč kdo by (podobně, jako právě já) v neděli odpoledne zamýšlel Ateliér navštívit v domnění, že se zde naučí šamansky cestovat; používat pro ten účel nějaké tajemné výtvarné techniky; by byl přeci jen zklamán.

Seminář měl totiž čistě zážitkový charakter. Popsala bych jej jako „jízdu na vaše vlastní palivo“. Tím myslím, že, co jste si s sebou přinesli v duši či imaginaci momentálního, s tím jste pracovali a to na místě rozváděli, ale nic až tak nového vám k tomu nepřibylo.

To i přesto, že z paní Evy Dušejovské přímo kouká, že má leccos za sebou. Poznala řadu neobyčejných lidí, kteří se šamanismem zabývají, jezdila a stále jezdí na ta „správná“ místa. Silné staré krajiny, kde lze čerpat sílu a rozvíjet se cestou a na cestě, má tak trochu vidět v očích. Avšak z toho všeho nám na kurzu dala okusit jen abstraktním prostřednictvím hry na buben a zpěvem, které nás měly inspirovat k ne(z)řízené kresbě.

…což určitě inspirovaly a před sebou jsme měly dost papírů, kříd a pastelů. Eva má opravdu zcela neobyčejný hlas a její zpěv rozvibruje poslední buňku v těle. Spolu s ním jsme pro asi tři „cesty“ vždy dostaly také krátké slovní zadání, ve smyslu „nyní hledejme svého spojence“ či „počkejme, co nám řekne větvička/kámen“, jež Eva donesla právě z takových míst, o kterých byla řeč.

Já ale, jelikož mám osobní problém se svou intelektuální žravostí a malou schopností jen tak vegetovat a něco „si“ dělat či zkoušet bez vidiny určitého cíle a knowhow, jsem proto maličko strádala. Ostatní dámy (opět to tentokrát bylo pouze v duchu Venuše) však vypadaly na závěr docela určitě spokojeně a proto je na laskavém čtenáři a lektorech, aby mi mé pocity případně odpustili. 

V každém případě byl kurz příjemným seznámením s typem zase jiné práce, chcete-li, „práce-nepráce“, a té je vedle těch klasických činností bezpochyby rovněž třeba.

Pro doplnění Vaší představy přikládám i krátký rozhovor s lektorkou níže.

Na příště se těší

Vaše NNZ.

Proč Vás napadlo realizovat workshop právě v Ateliéru malování kreslení?
Našla jsem v Atelieru zajímavou nabídku figurální kresby, která mě zaujala a chtěla jsem po dlouhé době vyzkoušet, jestli mi to ještě půjde. V té době jsem připravovala výstavu šamanských kreseb Živá kresba a napadlo mne, že by se do Ateliéru mohla hodit i šamanská kresba, kterou se zabývám. Pomohla mi vstřícnost majitelky Niny Mainerové.

Co na svém semináři návštěvníkovi nabídnete k poznání či naučení se?
Nabízím zájemcům nahlédnutí do krásy, kterou máme každý uvnitř sebe. Šamanský buben nás dovede svým zvukem do hloubky naší bytosti a můžeme uvidět, co potřebujeme. A zaznamenáme to na papír pomocí kříd či pastelů. Někdy najdeme odpověď na své otázky až v kresbě, která volně plyne. Šamanská kresba mě vždy překvapí a potěší.
 

Jak dlouho se již zabýváte šamanismem?

Šamanismus studuji šestým rokem. Učím se o sobě a krajině, ve které žiji, hledám napojení hlasem, kresbou, je to nádherné dobrodružství. Hledám svoje sny.

Jak jste k těmto technikám a životní filozofii (?) přišla?
Každý umělec jde do hlubin vlastní bytosti, kde nachází pramen své tvorby. Inspirace nepřijde odjinud, je to vždy jen něco venku, co nám ukáže co ještě je v nás schované, jakým směrem se můžeme ještě dívat, zahraje to na nějakou strunu v nás a  začne to tam bublat a narůstat. A já mám zkušenosti, že šamanismus vede k sobě samému, poznávání sebe a svých možností, tedy se nabízí to spojit a hledat inspiraci za pomoci Ducha. Můžeme takto hledat nejen odpovědi na své otázky, ale i volný tok radosti a tvorby.

Jak se stalo, že jste šamanismus propojila s výtvarnou technikou?
Pracovala jsem jako propagační výtvarnice, upravovala jsem knihy, dělala grafiku k výstavám, ale nikdy jsem se moc nevěnovala volné tvorbě. Začala jsem s hlasem, volný zpěv, plynoucí skrze člověka je nádherný zážitek. Ale když skrze vás chce zazpívat strom, nebo jiná bytost v přírodě, chce se projevit pro další lidské bytosti, nebo jen pro krajinu, je to nádherná zkušenost. A pak byl jen kousek ke kresbě. Kámen chce namalovat své bytí, chce se projevit v našem každodenním světě. Tak kreslím a nechávám bytosti stromů, rostlin, krajiny, aby se zvěčnily, jsem jen zprostředkovatel, jsem ten, kdo má ruku, která se nechá použít. Zkušenost říká, že to jde. Zrovna tak můžu nechat kreslit své sny, části svého těla, svou nemoc.

Co byste si přála, aby si absolventi Vašeho semináře z něho odnesli?
Ráda bych, aby se uviděli v novém světě, aby rozšířili své vědomí, uviděli se jako tvůrčí bytosti, které dokážou malovat, kreslit, hovořit s krajinou, se sebou samým. Jsme dokonalí takoví, jací jsme nyní.