Dějiny umění – Gotika

Z počátku se gotika aplikovala na základy románských staveb. Později se osamostatnila. Vyznačovala se žebrovou klenbou (síťová, šestidílná, křížová, vějířovitá, hvězdicovitá,…), lomeným obloukem, bohatým zdobením, členitostí. Vnější pilíře tvořili opěrný systém a zachycovaly tlak stěn. Díky nim šlo stavět více do výšky. Okna byla zasklená vitrážemi (skleněné tabulky spojené olovem). Stavěla se i kulatá okna, tz. Rosety. Ke stavbě používali kámen a vysoké cihly. Stavby měly bohatě zdobené průčelí a můžeme se jimi kochat i dnes (Notre Dame v Paříži, katedrála Stephansdom ve Vídni,….).

Do Čech se dostává cistercko-burgundská gotika, nazvaná podle jejího rozšiřovatele - tedy cisterciáckého řádu. Jemná středofrancouzská gotika se do Čech dostává až o několik desetiletí později. V období gotického slohu zde hojně vznikají středověká města a domy. Do období ranné gotiky spadá založení Havelského města, Týna, Malé Strany, výstavba kostelů, klášterů a měšťanských domů. Pozdní gotika by se dala označit jako vladislavská, tedy ovlivněná vládou Vladislava II. Jagelonského. Ani díky tomu se pozdní gotika nemůže považovat za jednolitý sloh. Naším nejznámějším gotickým stavitelem je Matěj Rejsek, který má na svědomí např. hrady Pernštejn, Kost, Zvíkov a Loket. Další známou gotickou stavbou je např. Karlův most v Praze.

Sochařství je spjato s architekturou. Vyniká pohybovou strnulostí. Sochy byli převážně na biblické motivy a tvář měla vystihovat jejich duševní stav. Sochy vyráběli ze dřeva a kamene. Tvořili se Madony (Marie s Novorozeným Ježíškem), nebo Piety (Marie s tělem mrtvého Krista). Časem můžeme sledovat proměnu ze strnulosti do jemného prohnutí celé postavy.

V malbách se snažili o zachycení reality, avšak malíři byli bohužel svazováni dobovými konvencemi. Tvořili fresky, používali tempery (desková malba) a také tvořili kresby do knih.

Význačná umělecká osobnost evropského malířství byl Giotto di Bondone. Věnoval se perspektivní prostorové konstrukci postavy nahlížené zezadu i z profilu (fresky v kapli v Padově, obraz Madony s dítětem).

Malířství u nás bylo na velmi vysoké úrovni. Umělci byli většinou anonymní a tak používali pseudonym „Mistr“. Dominantními barvami byly zlatá, modrá a červená (tz. mariánské). Jako příklady bych uvedla díla: Mistra Třeboňského oltáře – autor řeší perspektivní prostor, vyjadřuje psychiku postav, tvoří krajinné pozadí se zvířaty (Kristus na hoře Litevské). Dalším autorem byl Mistr Theodorik – byl dvorním malířem Karla VI. Jeho nejznámějším a nejslavnějším dílem je soubor 130 deskových obrazů v kapli sv. Kříže. Byl také Iluminátor knih.

Gotické stavby jsou dodnes velmi navštěvované a je jasné proč. Jsou úchvatné!

  Kristýna Čejková

„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ Jmenuji se Kristýna a na světě jsem již téměř 30 let. Už ve škole mě vždy bavily dějiny, zajímám se o dávné i nedávné kultury, o výtvarné umění a baví mě dávat věci do souvislostí. Velmi ráda se psaným slovem podělím o zajímavé informace s vámi, milí čtenáři. Budu psát nejen o historii a technikách, ale budu vám přinášet i zajímavé rozhovory a reportáže z různých výstav a zajímavých designových akcí. Stanu se vaším (doufám oblíbeným) průvodcem. Jsem amatérská blogerka/básnířka/spisovatelka, jejíž nejlepší přítelkyně je klávesnice. Píši nejenom o umění a historii, ale také vtipné fejetony o životě, zúčastňuji se i spisovatelských soutěží. Psaní mě baví a naplňuje. Doufám, že pro vás budou moje texty přínosné, a že strávíte příjemné chvíle při jejich čtení.