Plstění

Postup plstění kuličky suchou technikou je:

vezmeme si kousek načesané vlny a všimneme si, jak jdou vlákna vlny jedním směrem, je tomu tak díky načesání. Jeden konec vlny uchopíme mezi palec a ukazováček levé ruky a pravou rukou omotáme vlnu kolem prstu tak, že nám vznikne prstenec, konec vlny přichytneme k ostatním vláknům, jde to obvykle velmi lehce uhlazením, případně jej do prstence zastrčíme. Vezmeme si další, trošku menší kousek vlny, smotáme jej do malé kuličky a vložíme do prstence. tak nám vznikne základ na kuličku. Pak ji ještě v několika směrech obmotáváme barevnou vlnou podle vlastního výběru a když se nám zdá dostatečně kulatá, můžeme pokračovat dalším krokem. Kulička by v této fázi měla být celkem kompaktní a ne příliš nadýchaná, proto je dobré při omotávání vlnu utahovat. Možná se Vám to napoprvé správně nepodaří, ale chodit jsme se také nenaučili s prvním postavením na nohy, chce to cvik. Další a nejzábavnější fází je to, že si vezmeme plstící jehlu a kuličku si opatrně a lehce položíme na  nachystaný kousek molitanu, no a začneme do ní vpichovat, nejprve v pravidelných odstupech po celém jejím obvodu. Vpichování způsobí, že jehla, speciálně konstruovaná pro tento účel vtáhne vlákno vlny hlouběji do kuličky a tím vlnu propojí a zpevní. Zpátky pak hledce vyklouzne, až si to vyzkoušíte, uvidíte jak je to snadné. Po chvíli můžeme začít kuličku vybarvovat tím, že si bereme tenké proužky vlny a podle potřeby a fantazie vpichujeme vlnu tak, aby se na povrchu vytvořil požadovaný obrázek. Tato metoda skýtá veliké možnosti v tom směru, že můžeme mít kuličku proužkovanou, puntíkovanou, s kytičkami, nebo jakýmkoli jiným vzorem či obrázkem. Když už se nám kulička líbí tak, že se nám zdá, že už na ní není co dodělávat, odložíme jehlu a radujeme se:) Jak již bylo zmíněno, kuličku můžeme zakomponovat do šperku či ji použít jako přívěsek na klíče, nebo si ji nechat na hraní v kapse. každého může napadnout originální způsob jak tento malý skvost použít!

Technika plstění mokrou cestou:

Nachystáme si vlnu podobně jako při lstění suchou technikou, to znamená, obmotáme si ji kolem prstu a vnitřek vzniklého prstence vyplníme také vlnou. Jak je patrné z předchozího návodu, tato prvotní vlna bude uvnitř kuličky a tudíž nebude tak moc vidět, proto můžeme ušetřit dražší barevnou vlnu tak, že zatím použijeme jen vlnu nebarvenou. Oproti omotávání při suché technice se nyní snažíme vlnu pevněji utahovat, neboť je potřeba, aby při dalším kroku, kdy ji budeme mít namočenou, co nejméně vrstvy vlny jezdily na sobě. Nahoru ještě přidáme další vratvy barevné vlny tak, aby její vlákna směřovala vždy kolem jejího obvodu. Je dobré kuličku jemnými proužky vlny obmotat všemi směry, pro lepší představu si můžeme představit Zemi a rovník, který ji objímá, takových rovníků na naší kuličce by mělo být co nejvíce, způsobují totiž to, že se kulička více zakulacuje. Nyní máme kuličku nachystanou a můžeme si ji položit do mističky a opatně velmi malým proudem horké vody ji polijeme. zároveň si namydlíme ruce a opatrně, abychom se nespálili, kuličku co nejdříve vezmeme do dlaně a druhou dlaní začneme kuličku spirálovitě hladit, ale přitom se snažíme vše dělat velmi jemně. Kulička je teď velmi náchylná k rozpadnutí, ale stejně tak jako u každé činnosti, žádný učený z nebe nespadl a při troše trpělivosti a cviku Vám tato technika přinese mnohé potěšení.. Mýdlo je v této fázi důležité, protože nám pomáhá udržet kuličku kulatou, a to tím, že vlna klouže v dlani a vlastně na ni působí dotek rukou ze všech stran.  Po chvíli zjistíme, že dlaněmi vlastně tvoříme spirály a snažíme se při tom kuličku ještě otáčet.  Když nám to jde a kulička už trošku drží při sobě opakujeme několikrát tento postup: poléváme troškou horké a hned poté troškou studené vody, způsobí to efekt pstění, který každý mohl poznat když vyndal z pračky vlněný svetr poté, co zapoměl snížit teplotu praní na minimum. Svetr je najednou o číslo či víc menší a přitom hutný tak, že v něm již ani nejdou vidět jednotlivá oka. Přesně tato věc, nám však v tuto chvíli poslouží k dobru, každý teplotní šok, který kuličce způsobíme nám ji pomůže zaplstit. Před každým vložením kuličky do dlaně, si nezapomeneme namydlit ruce. Kulička po chvíli, kdy máme pocit že to nemůžeme dokázat nakonec zmenší svůj objem a bude i hutnější. Zpočátku se často stává, že uvnitř zůstane jakoby dutinka, ale po čase zkoušení to bude lepší a lepší! Kuličku můžeme využít výše zmíněným  způsobem, nebo ji můžeme velmi ostrým nožíkem rozřezat na dvě půlky a podívat se na barevné mramorované překvapení, které se skrývá uvnitř.)