Výstava: The Invisible Brightness of Shiny Distraction - 30. 3. 2018

The Invisible Brightness of Shiny Distraction
 

We love to travel a lot and it is not the expensive attractions and hotels that attract us. We usually want to have long walks around the city, old town, historical districts, new developing quarters etc. to observe architecture and feel the vibes of the place. Old markets, historical sight, small local cafes with the long history and local food or drinks is the most interesting way to meet a new culture for us.

Recently I visited some European capitals and bigger cities rich with old architecture and hundreds years of history and stories. Comparing with the U.S. Europe is richer for me with its past and traditions. But since it is so attractive for tourists and people around the world it has some problems which are developed just because of desire for money and promotion of fast and useless consumption, which is upsetting.

When you are walking around the cities closer to the old town - you get to see weird and tasteless commercials. It is a strange paradox which annoys me anywhere I go. And usually these strange signs are promoting something not really important, like exchange offices, discounts and sales. Something what is not historical, not connected to the city and not even close to it. Sometimes it is even an alien from a different culture. I don’t mind about the origin and nationality, but the shouting commercials are disturbing and even, cheaper they are, more bright they shine: Kebabs, Chinese bistro, Thai massage, souvenirs shops and so on. I am a cosmopolitan person and I really think that all nationalities can have competitive businesses, but it shouldn’t be this huge struggle to make it the brightest or the shiniest. The same with locals - local cuisine, sale, hyper sale… Sometimes it is not even the words – our signs culture is developed really well and not just useful signs (road signs, hospital or first help marks) are easily recognizable. It became so easy to guess and recognize what the signs mean - kebab shop, sale with just percentage sign, parking lots, the low price signs and so on. You can notice it everywhere you go.

Even if there is such a problem which is covering half of the capitals or the biggest cities of Europe, we just ignore it. We adopted this culture of signs and symbols and can notice and recognize them immediately. It takes mostly seconds or parts of seconds to observe and understand what the shiny sign says or what’s the meaning of a red square with percentage or numbers which are the biggest things in the windows. Because we grew up in it and adopted it, we stopped cared about (or maybe we had never really cared about), how disturbing these signs are. We just move in our routine and skip it as it would be totally natural and necessary. But I feel it is not and it should not be. 

I imagine people hundred years ago, try to imagine there is a time machine and someone came from the past to meet the future. And what would they see? Not something futuristic, not something really great or some amazing science goals. Firstly, I think, they would be scared about the noises and sounds. But mostly they might be disgusted about weird bright papers on such nice buildings.

We made our project to highlight the disturbing elements in the city life and view. Basically we want to show the hurrying people who are in the rush of life, because it is necessary to see how they are passing around huge scary or distracting signs. How they do not even need to stop to understand them, because it is so common that it is not shocking anymore. For me even simple graffiti with tags and meaningless signs is less destructive than this kind of “creative” advertising. With our photo composition and small movie we seek to highlight this paradox and try to show it from our point of view.

The main goal is just to open questions about our tolerance level for modern adds and signs, for the noises which are also much higher than few decades ago, how it is changing time by time, about our ignorance and if we stop and think, if we enjoy the city or if we don’t care anymore since we saw it hundred times.

Gerda Žemaityté, Ernestas Lylaus
 

Neviditelný jas lesklé distrakce

Rádi velmi rádi cestujeme, ale nejsou to drahé atrakce a hotely, které nás přitahují. Obvykle máme rádi dlouhé procházky po městě, historických centrech, nově se vyvíjejících čtvrtích…, abychom pozorovali architekturu a cítili atmosféru místa. Staré obchody, historické památky, malé místní kavárny s dlouhou historií a místní jídlo nebo nápoje jsou nejzajímavější způsob, jak se setkávat s novou kulturou.

Nedávno jsem navštívila některé evropské metropole a větší města bohatá na starou architekturu a stovky let historie a příběhů. Ve srovnání se Spojenými státy je pro mě Evropa bohatší svou minulostí a tradicemi. Ale protože je pro turisty i lidi po celém světě natolik atraktivní, objevují se zde některé problémy vyvíjející se jen kvůli touze po penězích a podpoře rychlé a zbytečné spotřeby.

Když procházíte historickými centry, můžete potkat divné a nechutné reklamy. Je to podivný paradox, který mě otravuje kamkoli jdu. A obvykle tyto podivné nápisy propagují něco, co není opravdu důležité, jako jsou směnárny, slevy a prodeje. Něco, co není historické, ani není spojeno s místem. Neodlišuji původ nebo národnost, ale křičící reklamy jsou znepokojivé a čím levnější jsou, tím jasněji hlásají: Kebab, čínské bistro, thajská masáž, obchody se suvenýry… Jsem kosmopolitní člověk a opravdu si myslím, že všechny národy mohou být konkurenceschopné, ale neměl by to být boj, o to, kdo je nejzářivější nebo nejkřiklavější. Totéž s místními obyvateli – místní kuchyně, obchody, slevy… Někdy se nejedná ani slova – naše znaková kultura se vyvíjí opravdu dobře a snadno rozeznáme nejen užitečné nápisy (silniční značky, nemocnice nebo rychlou pomoc); stalo se tak snadné odhadnout a rozpoznat, co který nápis znamená – obrázek kebabu, sleva zobrazená pouhým procentním znaménkem, parkoviště, snížení cen… Můžete si jich všimnout všude, kam jdete.

I když existuje takovýto problém, který znečišťuje polovinu hlavních nebo největších evropských měst, prostě ho ignorujeme. Tuto kulturu znaků a symbolů jsme přijali a dokážeme ji okamžitě zpozorovat a rozpoznat. Trvá většinou jen vteřiny, abychom pochopili, co říká lesklý znak, nebo jaký je význam červeného čtverce s procenty. Protože jsme mezi reklamami vyrostli a přijali je, přestalo nás trápit (nebo nás možná ani nikdy netrápilo), jak znepokojující jsou. Prostě se pohybujeme v našem prostoru a nevnímáme je – jako by byly naprosto přirozené a nezbytné. Ale mám pocit, že to tak není a nemělo by být.

Zkuste si představit, že existuje stroj času a někdo přišel z minulosti, aby se setkal s budoucností. Co by asi viděl? Nebylo by to nic futuristického, něco opravdu skvělého nebo nějaké úžasné vědecké výsledky. V první řadě si myslím, že by se bál hluku a různých zvuků. Ale nejvíce by mohl být znechucen podivnými zářivými reklamami na tak pěkných budovách.

Vytvořili jsme náš projekt, abychom upozornili na rušivé prvky v městském životě. Chceme ukázat spěchající lidi, jak míjejí obrovské děsivé nebo rušivé nápisy. Jak se ani nemusí zastavit, aby nápisy pochopili, protože jsou pro ně běžné a již dávno ne šokující. Pro mě jsou i jednoduché graffiti s nesmyslnými znaky méně destruktivní než tento druh "kreativní" reklamy. Našimi fotografiemi a krátkým filmem se snažíme zdůraznit tento paradox a pokusit se ho ukázat z našeho pohledu.

Hlavním cílem je otevřít otázky ohledně míry naší tolerance vůči moderním znakům a nápisům, vůči hluku, který je mnohem vyšší než před několika desetiletími, o ignoraci, i o tom, jestli se rádi zastavíme, přemýšlíme a užíváme si město, nebo jestli je nám už jedno, protože jsme ho viděli stokrát.

Gerda Žemaityté, Ernestas Lylaus