Psychologie obrazů

Obrazy, které se nás dotýkají, v sobě mají zakomponovaného něco, co známe ze svého vlastního života, například nějaké zranění nebo komplexy. Když se díváme na takový obraz, může nám to pomoci tyto vnitřní problémy překonat, protože je najednou vidíme jakoby zhmotněné.

Grafologové přišli se zajímavou teorií o kompozicích obrazů. Tvrdí, že co malíř namaloval vlevo nahoře se vztahuje ke snům a ideálům, a metaforicky toto místo na plátně nazývají "hlediště". Vpravo nahoře se zase nachází jakési "jeviště", kde se odehrává téma seberealizace. To, co je vpravo dole, souvisí s praktickým životem, tvary a barvy vlevo dole se smrtí a regresí. Analyzují také směr kompozice a kombinují tyto teorie s astrologií. Když kompozice směřuje například diagonálně z leva do prava, nazývají ji "životní linie" a tvrdí, že takový obraz souvisí s pohledem do budoucnosti, aktivitou, a astrologicky k tomuto přiřazují planetu Jupiter. Poznají z obrazu, jestli má pasivní nebo progresivní atmosféru, pečlivě zkoumají skrytou symboliku a tak dále.

Na lidskou psychiku rozdílně působí horizontální a vertikální formát obrazu, čtvercový, kruhový, nebo nepravidelný... Rozlišuje se dynamika a rytmus, metafory, charakter čar a tahů štětcem... Jedná se rozhodně o vzrušující proces, tímto způsobem analyzovat umělecká díla, skrze které se možná můžeme naučit lépe pochopit nejen osobnost umělce, ale také svou vlastní... A to je také jeden z důvodů. proč je výtvarné umění tak důležitou součástí života!