Podzimní rozhovory - Tomáš Miro Záhořík

Moc zdravím, pomalu přišel podzim, tady napadla mě otázka, jaké bylo léto?

Krátké. Ovšem intenzivně tvůrčí – jak v ateliéru, tak v plenéru – nemyslím tím jen malování, ale i sdílení s rodinou a třeba taky pátrání po biologických předcích v Galantě na Slovensku.

Kdyby se splnily Tvoje profesní sny, co by to mělo být?

Prodávat tolik pláten a za tolik korun, abych nemusel dělat nic jiného…ale otázka je, jestli by to vedlo k vnitřnímu naplnění – arteterapie, kterou dělám, je o komunikaci a ta dává existenci smysluplný obsah.

Jsi lektorem v ateliéru Malování a kreslení, jací se na zimní semestr sešli účastníci?

Zvídaví a odvážní. Probouzejí svojí kreativitu a vstupují do hlubších úrovní toho, co skrývá nevědomí. Co je tvůrčí, je i léčivé !

Naším mottem je, že s námi se naučí malovat opravdu každý, jsou Tvé lekce určeny opravdu i pro úplné začátečníky?

V mých arteterapeutických lekcích nejde primárně o výtvarnou dovednost, spíš o odvahu se tímto způsobem umět vyjádřit a zakoušet tak radost z tvorby. Pokud někdo v sobě zároveň objeví touto cestou umělce, jsem mu nápomocný v rozvíjení jeho talentu. Ano, mé lekce jsou i pro úplné začátečníky – výtvarné i ty, kteří chtějí více poznat sami sebe.

Je nějaký moment, který Tě v ateliéru během výuky pobavil?

No, dalo by se říct, že každé naše setkání takové momenty obsahuje – bez nich by to byla jen suchá lektořina – nemám pravdu ?