Nejznámější z egyptského umění nám jsou zcela jistě pyramidy, jehlanovité stavby, které sloužily jako hrobky panovníků. Nejznámější jsou Cheopsova či Chufewova v Gíze, Džosérova v Sakáře. Egypťané věřili v posmrtný život, a právě proto stavěli svým panovníkům prostorné hrobky, zdobené reliéfy a malbami na zdech, oslavující faraonův život. Mrtvá těla byla mumifikována, aby byla připravena na cestu do podsvětí a posrmtného života. Hrobky byly vybaveny předměty panovníka, které ho měly v posmrtném životě doprovázet. O tom, zda dotyčná osoba půjde do Říše mrtvých rozhodoval tzv. 'Usirův soud'. V opačném případě duše nebo srdce (záleží na verzi mýtu) pozřela Amemait (Velká požíračka), démon s hlavou krokodýla, tělem lva a zadkem hrocha. To pro dotyčného znamenalo definitivní smrt a žádný posmrtný život. Zlatá maska Tutanchamona, chránící jeho mumii, i celá jeho hrobka objevená roku 1922 je zajisté jedna z nejkrásnějších dochovaných památek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt#/media/File:Anubis_attending_the_mummy_of_Sennedjem.jpg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tutanchamon#/media/File:Tutanchamun_tomb_equipment.jpg
Místo, které sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů, je Údolí králů. Údolí je rozděleno na dvě části – Západní údolí obsahuje čtyři hrobky, z nichž dvě jsou královské a patří faraonům Amenhotepovi III. a Ajemu. Ve Východním údolí se nachází zbylých 61 hrobek, přičemž poslední dvě byly objeveny v roce 2008.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tutanchamon#/media/File:VallDelsReisTutankhamon.JPG
Pozoruhodnou stavbou je také Sfinga – stavba v podobě kočičího těla (anupa nebo lva) s lidskou hlavou nacházející se na Gízské plošině. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Hlava má údajně zobrazovat panovníka IV. dynastie Chufua a původně byla zřejmě barevná, měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků.
https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/73419-egyptska-sfinga-v-izraeli-novy-objev-archeology-zarazil/
Dalším unikátním místem je místo egyptských chrámů, Abu Simbel. Nacházejí se zde dva chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. století př. n. l. v době vlády panovníka Ramesse II. Ve své době byly určeny nejen k provozování kultu významných egyptských bohů, ale i samotného krále a jeho oblíbené manželky královny Nefertari.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ab%C3%BA_Simbel#/media/File:Abu_Simbel,_Ramesses_Temple,_front,_Egypt,_Oct_2004.jpg
Jednou z nejkrásnějších dochovaných sochařských památek je dodnes obdivovaná busta Nefertiti, manželky faraona Achnatona , vystavena v berlínském muzeu. Její jméno se stalo díky jemným rysům synonymem krásy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nefertiti#/media/File:Nofretete_Neues_Museum.jpg
Shrnout umění starověkého Egypta čítající tisíce let do několika vět je více než smělá výzva, proto jsme vybrali ty nejkrásnější památky, kterými se dodnes kochají davy obdivovatelů egyptského umění. Snad jsme Vás alespoň namotivovali k jeho dalšímu zkoumání, vydejte se za ním třeba právě do Egyptského muzea, součástí Neues muzea v Berlíně.