První krůčky do
světa výtvarného umění
v profesionálně vedených
kroužcíchKURZY DĚTI
Pusťte se do
radostného tvořeníJEDNODENNÍ DÍLNY
Rezervujte si místo
včas, využijte možnost
zkušební hodiny zdarma!PŘIHLÁŠKY
Napište nám
nebo zavolejte,
rádi Vám s výběrem
vhodného kurzu poradímeKONTAKTUJTE NÁS
Malováním na sklo si můžeme krásně zkrášlit „nudné“ vázy, sklenice, hrníčky a různé další skleněné, či porcelánové výrobky. Svými výrobky můžete dělat radost ostatním, neboť originální dárek jistě potěší nejedno kreativní srdce.
Existuje široká škála barev, kterými můžeme malovat na sklo, keramiku, či porcelán. Liší se od sebe ředěním a způsobem fixace. Některé barvy zasychají na výrobku až několik dní. Trvanlivější barvy jsou ty, které po nanesení zapékáme v troubě. Těmito barvami můžeme dekorovat však pouze předměty, které snesou vyšší teplotu (cca 160 stupňů). Výrobky z tenčího skla proto raději malujeme barvami, které se fixují pouze pomocí vzduchu. Tyto barvy jsou ředitelné speciálním ředidlem. Vyrábí se ve spoustě barevných odstínů, ale lze je i vzájemně míchat. Nemíchejte ovšem vzájemně různé značky barev a dodržujte dobu a teplotu při zapékání. Povrch také nenasává barvy, takže je třeba dbát na to, kolik barvy nanášíme, neboť už nejde odstranit.
Barvy se nanáší speciálními štětci, které jsou převážně úzké, kvůli přesnosti a drobnosti linií. Na výraznější linie používáme kontury v tubách.
Ojedinělým případem jsou slupovací barvy na sklo, na které se výše uvedené postupy nevztahují. Zvolený motiv nakreslíme na plastovou podložku konturou, a poté vyplníme barvami vnitřek obrázku. Motiv schne cca 24h. Poté jej můžeme sloupnout a přilepit na sklo, či na jiný podobný povrch. Barvy nanášíme většinou přímo z tuby pomocí speciálního nástavce. Při práci můžeme využít ředidlo, či médium, které vytvoří např. saténový vzhled barvy, či tzv. zamrzlý efekt.
Můžeme tvořit i tzv. vitráže, což je skleněná mozaiková výplň spojená olovem. Používá se převážně v kostelních oknech. U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různých druhů skel dle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují se do olověných pásků s průřezem tvaru H, které se ve spojích pájí cínem. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá měď, mosaz, nebo zinek. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tlouště a váze vitráží. Na povrchu běžného skla lze různým způsobem aplikovat imitaci, která zdánlivě tvoří efekt klasické vitráže. Nepravá (falešná) vitráž se vytvoří pouze pomocí barev na sklo a nalepovací olověné kontury, nebo kontury z barvy. Základní princip vitráže (skládání jednotlivých kousků skla) se zde tedy neuplatňuje.
Už jdete tvořit? My ano!
.jpg)
.jpg)
