Aktivní imaginace, článek Lenka Ur - Imaginace 3.díl

Technika aktivní imaginace je jako prostor setkání s nevědomím, pracuje s fantazijními obrazy a využívá jejich vnitřní energie. Imaginace mohou být rádcem v důležitém rozhodování, v krizích, a zdrojem inspirace. Je přirozená, inspirativní, má léčivou funkci a nevědomí nám vždy odpovídá nápady jak vyřešit aktuální problém. Obrazy z nich se doporučuje výtvarně zpracovávat, aby se mohly lépe podržet v mysli a v srdci.
Člověk vlivem civilizovaného světa ztrácí kontakt s přírodou a tím mizí silná hloubka emocionální energie, kterou by mu poskytovala. Tuto ztrátu kompenzují symboly v našich snech a imaginacích. Aktivní imaginace je v podstatě forma denního snu, kde člověk znovu navazuje kontakt se svojí přirozenou intuicí a s vnitřními silami. Je to představa, jenž nám umožňuje hledat řešení problémů, životního směru a smyslu, kdy nevědomí k nám promlouvá pomocí obrazů, které je třeba prožít a procítit.

Aktivní imaginace neboli též transcendentní funkce je metoda asimilace nevědomých obsahů (snů, fantazií atd.) prostřednictvím některé z forem sebevyjádření. Tato technika pochází od Carla Gustava Junga, jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti vnitřního světa člověka, který ji nazval královskou cestou k oživení naší intuice, přímým napojením na naši vnitřní fantazijní řeku, ze které pocházejí všechny velké objevy a nápady. V podstatě objevil trik, jak cestovat do svého nitra a zůstat při tom plně při vědomí, je to způsob, jak vést dialog mezi vědomou a nevědomou složkou osobnosti. Na svých výletech potkával překrásnou dívku, kterou nazýval Salome a ztělesňovala pro něj archetyp věčného ženství (animu), a moudrého starce jménem Filomon, kterého vnímal jako sílu, moudrost a otcovskou ochranu. Rozhovory s těmito symbolickými postavami vnímal velmi opravdově a dovedly ho k přesvědčení, že v duši se odehrávají procesy, které nejsou výsledkem vědomého záměru a které žijí svým vlastním životem.

Další autoři knih na základě osobních zkušeností i mnohaleté psychoterapeutické praxe s imaginacemi názorně a s pomocí řady příkladů ukazují, jak lze s touto metodou pracovat. Popisují, jak lze aktivovat a využívat vlastní duševní síly, a jak pomocí technik imaginace dospět k většímu zklidnění a porozumění vlastnímu životu.

Aktivní imaginaci používá hlubinná psychologie k vyvolání zkušenosti s osobním nebo kolektivním nevědomím. Na rozdíl psychoanalytické práce s pasivním snovým materiálem zavádí C.G. Jung metodu aktivní imaginace. Zatímco přijímaný sen podléhá symbolickému výkladu, aktivní imaginace podněcuje vnímání a rozvíjení nevědomého materiálu v bdělém stavu. Vedle fantazijní činnosti, kdy se na představách a procesech podílí vědomé ego, se aplikuje metoda vstupu do představového materiálu. Celý proces je vedený snahou co nejvíce získané látky ponechat v oblasti sebeuvědomění. Základním rysem aktivní imaginace je kontinuální práce s nevědomým materiálem, to znamená, že osoby a předměty vystupující v představách nezanikají po skončení fantazijní činnosti, ale psychika se k nim může kdykoliv vrátit, vstoupit do nich, pokračovat s nimi v imaginárním rozhovoru, nechat se od nich vést či pracovat na všech případných asociacích v dlouhodobějším horizontu. Použití obrazového vyjádření, např. v podobě mandal vytvářených pacienty, není jedinou metodou, avšak poskytuje nejnázornější vyjádření tohoto psychického procesu. Jung si při zkoumání mnoha obrazových sérií alchymistických spisů všiml tohoto rysu, rozvíjení nějakého ústředního tématu.

Jak to funguje? Aktivní imaginace pracují s představivostí neboli s obrazy v duši, které jsou zaktivovány v relaxovaném stavu. Přirozeně využívá duševní energii, kterou tyto obrazy obsahují a tím přispívá k sebepoznání, porozumění vlastnímu životu, jeho harmonizaci a naplnění. Nevědomí se vyjádřuje skrz obrazy, vědomí potom tyto projevy zpracovává a tím dochází k dialogu. Aktivní imaginace poskytuje možnost k vyjádření těm stránkám osobnosti, které se normálně nedostávají ke slovu, komunikaci mezi vědomím a nevědomím v symbolech, které vyjadřují nějakou hlubokou vnitřní sílu, kterou si uvědomujeme, ale neumíme ji vyjádřit slovy.

První stadium aktivní imaginace je jako snění s otevřenýma očima. Může nastat spontánně, nebo může být navozeno záměrně. Ve druhém stádiu - po pouhém pozorování obrazů - na obrazech vědomě participujeme, snažíme se jednak upřímně zjistit, co znamenají sami o sobě, a jednak jaké morální a intelektuální vazby nás k nim váží.
Aktivní Imaginace poskytují možnost k vyjádření těm stránkám osobnosti, které se normálně nedostávají ke slovu (konkrétně animovi nebo animě a stínu), a tím umožňuje komunikaci mezi vědomým a nevědomím. Dokonce i tehdy, nejsou-li konečné produkty aktivní imaginace - kresba, malba, písemný projev, socha, tanec, hudba atd. - nijak interpretovány, může dojít ke změně vědomí. Specifický stav vědomí zahrnuje sny, denní snění, představy, vize, halucinace, hypnagogické a hypnopompní obrazy, které jsou blíže spjaté s nevědomím než s běžným stavem vědomí a umožňují přenést obrazy z neuvědomovaného stavu mysli do vědomí.

Aktivní imaginace rozvíjí kreativitu a podporuje růst osobnosti. Dokáže pomoci při rozhodování a řešení problémů v běžném životě. Propojuje myšlení pravé a levé hemisféry, podporuje sebevědomí a nezávislost. Vnitřně dosahujeme většího klidu, nacházíme mír. Aktivní imaginace nám tak napomáhá v oblasti emocí i ve sféře sociální, může objevit příčinu tělesných problémů a pomoci k jejich vyléčení. Součástí aktivní imaginace je hluboká relaxace, odpočinek a léčení.
Můžeme obohatit svůj život o zážitek cesty do svého nitra, ke svému vyššímu Já. Při delší práci s aktivními imaginacemi se člověku začne odkrývat bohatství vnitřího světa a jeho netušených možností. 
Závěrem následují tipy na weby a knihy, kde se můžete o imaginacích dovědět víc a moje originální
další zajímavosti najdete zde, takže přátelé imaginujte, představte si, co vás může potěšit a ono vás to potěší, mějte se krásně, Vaše Lenka Ur


Literatura na téma IMAGINACE:

Aktivní síla imaginace; Seifert Theodor, Ang Lee, Schmidt Paul; Portál; 2004
Léčivá síla imaginace; Reedmann Luise; Portál; 2009
Imaginace, hra a komika; Vladimír Borecký; Triton; 2005
Imaginace; František Dryje
Imaginace a kultura; Vladimír Borecký; 1996
Síla imaginace a satanské tango; Werner Schroeter
Isaak de Bankolé – největší zbraní je imaginacemi
Imaginace a právo na příběh: Richard Kearney+ Marek Toman
Síla imaginace; Helena Žůrková
Škola imaginace; Tomáš Glanc
Historikova konstruktivní imaginace; Josef Válka
Imaginace; Eduard Douša
Nic není tím, čím se na první pohled jeví, aneb o filmu, výtvarném umění, lidech a hlavně imaginaci; Jan Švankmajer, Jan Kolář
Jackques Le Golf a svět středověkých imaginací; František Šmahel
Od techniky k imaginaci; Július Gajdoš
Středověká imaginace; Golf Le Jacques
Psychologie imaginativní výchovy a vzdělávání; O.Čačka a kol, 1999
K otázkám symbolické imaginace; Vladimír Borecký; 1998
Prostor imaginace; Jiří Pechar; 1992
Sociologická imaginace; Mills Charles W.
Imaginace ve výchově a sportu; Naděžda Pelcová, Anna Hogenová; 2010
Imaginace jako prostor setkání s nevědomím; Kastová Verena; Portál; 2010, 1999
Katatymně imaginativní psychoterapie; Leuner Hanscarl
Imaginace a její patologie; Philips James, Morley James; Triton
Tarot, rituály, imaginace, fakta; Heidemarie H. Pilmeier

Článek imaginativně vytvořila Lenka Ur (Urbanová)