Deník z grafické dílny - část 1.

22.11.2013 17:06

První úterní hodinu se scházíme v počtu pěti členů, jsme pěkně slezlí i zalezlí v zadní části ateliéru, v místnosti před námi se to hemží studenty malby-kresby, figuranty alias modely, občas projdou lektoři Jirka Houska nebo Bára Chlastáková, v lepším případě nakouknou, jak nám to jde od ruky, prohodí pár slov, popřípadě něco hledají. Občas je potřeba přesunout stůl, najít volný papír, dohledat fén, obstarat prodlužovací šňůru – všechno hovoří o tom, že to tu žije. A mě spousta lidí a produktivního ruchu kolem nesmírně nabíjí a paradoxně mi pomáhá se soustředit. 


S Robinem Kaločem, který dílnu vede, se moc nezdržujeme představováním, i když na něj taky přijde řada – na to máme všichni spoustu elánu a chuti vrhnout se do práce. A to i přesto, že je venku tma jak v ranci a všichni bychom v půl sedmé večer měli být utahaní po vyčerpávajícím dni. „Noste si z domova skici, abyste neztráceli čas s předpřípravou, přece jen jsou ty tři hodiny na práci docela krátké,“ předesílá Robin. Dobře, takže domácí příprava, ale co budu dělat dneska? Listuju pod stolem ve svém „mobilo-diáři“, protože se v něm dají dobře a rychle uchovat věci, které mě v krajině, městě zaujmou, ale hodí se všechny zrovna pro grafiku? Jak by se to muselo přizpůsobit výslednému formátu? Snažím se být při tom počínání co nejméně nápadná, ale moc mi to nevychází, přes všechno to počáteční hrabání v tašce až po finální lovení přístroje v kabátu. Aspoň, že výklad zvládám poslouchat na půl ucha.  
Kolegové se zdají být schopnější, přicházejí na hodinu skvěle připravení, tahají kresby jako z rukávu. Mně nakonec zachraňuje fotka mých dveří před stěhováním, na které jsem si tenkrát lepila různé nápady, útržky cizí poezie, pohlednice z výstav a podobně. Je to sice staré, už z dob, kdy moje vědomí bylo ovlivněné studiem roztomile roztodivných -ismů, ale stačí to, jen změnit kompozici, ať to taky k něčemu vypadá. A napříště se řádně připravit, to už bude suchá jehla a tak snadno se z toho nevyvlíknu. Naštěstí je zdejší knihovna plná inspirace, ze které se dá čerpat.


Ty tři hodiny nám u práce na linorytu utíkají hrozně rychle, je až nezvyklé vidět, jak jsou všichni zabraní do práce, dokonce si nikdo ani nepovídá, všichni se chápou nožíků a rydel a už to sviští po linu. Naštěstí jsem si po předchozích zkušenostech vzala tvrdší, pán vedle mě už takové štěstí nemá, nastávají mu nějaké potíže při sušení, nepracuje se mu podle jeho představ. Ale přes počáteční obtíže hotová práce vypadá skvěle. Nestačím dělat nic jiného než se rýpat ve svém linu a nahlížet sousedům přes rameno – paní vedle mě tvoří kočičího netopýra, kterého podle jejích slov dostala za úkol, a tak jsem nakonec užaslá, co dalšího v dílně vzniklo.


Krom rydel používáme ještě tužky a fixky, abychom si předkreslili to, co budeme dělat. Přichází moment věčně nespokojeného tvůrce – není tahle věc moc vlevo? Není to už překombinované? Nemám to tady ještě dotáhnout? Perfekcionismus je hrozná vlastnost.


Robinovi roste pod rukama práce, postupně dokončujeme a nosíme mu lina k satinýrce, všechno je potřeba natřít válečkem, někde je lino trochu mastné, tak je to třeba spravit, někde pro změnu pro odlišnou výšku lin vypodložit, aby to stroj vzal dobře. Ani nestíháme reliéfní otisk, kolik toho je. Tisky se kupí na stole, mně vycházejí v takovém zvláštním šumu, jako se objevoval na starých televizích při výpadku signálu. Smějeme se tomu a Robin navrhuje, že by z toho mohl být cyklus, kdyby se do jednoho z tisků zasáhlo i štětcem.


Pak lektor ukazuje, jak vzniká ruční tisk. Dá se to dělat i třeba prachobyčejnou lžičkou, výsledek je o trochu jiný než ze satinýrky; někdy kontrastnější, někdy přesně obráceně, zkusit se má všechno. Kdosi z nás je zvědavý a táže se, jak se tisknou ručně velké plochy. „Na to jsou speciální válce,“ usmívá se Robin a je vidět, že ho práce s námi baví, dokonce přetahujeme, abychom stihli vytisknout některé věci víckrát a porovnat rozdíly.


Balí se, smetá se lino ze stolů, vyklepají ořezávátka do koše… ahoj, ahoj! Uvidíme se příště! A stejně se člověk u východu zapovídá, protože už se tu začíná cítit jako doma. A nabízí se otázka – co vlastně doma, proč se tam vůbec vracet? Aha, no jo, my si máme připravit tu skicu na příště…

Warana Psavomorecká

 

Deník z grafické dílny - hotová díla

Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022

  Workshop Street artu a graffiti nás seznámí s tématy a technikami, které používají streetartisté. Tradiční graffiti umělci tvoří "na ulici", mnohdy jejich obrazy a díla mají i několikametrové rozměry. Street art není jen "práce se sprejem", ale zahrnuje mnohem více technik a médií - jako...
    V rámci kurzu Klasická vrstvená lavírovaná olejomalba se seznámíme s technikami, které využívali legendární holandští mistři. Kurz je určen pro začátečníky i pokročilejší malíře. Malování zátiší či květin má v historii klasické olejomalby dlouholetou nezastupitelnou tradici. V...
  "Pojďte s námi vstoupit do magického světa vytváření mandaly... Věnujte čas sobě, svému obrazu a užijte si s námi příjemné chvíle v ateliéru. Vstupujete do důležité části svého života a chcete ji opečovat rituálem malování mandaly? Malujte jen tak a nechte věci, ať se dějí samy..." V rámci...
  Pyrografie je technika, při které se vypaluje speciální vypalovačkou obrázek do různých materiálů. V kurzu Pyrografie, se budeme zabývat malováním horkou pájkou na dřevěné prkénko. Povíme si, jak přenést námět z papíru na dřevěnou destičku, seznámíme se s linkou, šrafováním, stínováním....
  Enkaustika patří mezi jednu z nejstarších malířských technik používanou již v Egyptě nebo v antickém Řecku k malování pohřebních portrétů. Jedná se o velmi inspirativní a hravé malování barevným horkým voskem, které s sebou přináší velmi zajímavé efekty, s úžasnými barvami a krásným...
  Za pouhý jeden den si každý z účastníků, i ten, kdo nikdy nemaloval, namaluje svůj vlastní první obraz  olejovými barvami na plátno.   Jak kurz probíhá? Na plátno o velikosti 30 x 40 cm si nejprve předkreslíme obrysy obličeje zlehka tužkou - účastníci buďto dostanou k...
  "Znáte zentangle? Celosvětový fenomén, díky němuž začali kreslit a malovat i ti,  kteří malovali jen jako děti? Pusťte se do hraní a obrázky začnou vznikat"   Kreslení a malování technikou zentangle se postupně stal celosvětovým fenoménem. Proč? Kreslení zentangle je vlastně velmi...
  Lapače snů jsou magické předměty, které mají dlouhou historii. Indiáni věří, že mají moc zachytit zlé sny do sítě výpletu a dobré sny pustit po peří do hlav spících. Zlé sny se ráno rozpustí ve slunečních paprscích. Přijďte si vyrobit svůj vlastní lapač snů. Vložte do něj svoji energii. A...
  Japonská kaligrafie šodó je výtvarným a zároveň meditativním způsobem psaní japonského textu, tvořeného čínskými znaky (kandži) a japonskými slabičnými abecedami (katakana, hiragana). Japonská kaligrafie – na rozdíl od evropské – klade větší důraz na proces psaní než...
  Inverzní kresbou nazýváme kreslení světlým médiem na černý, či tmavěji kolorovaný papír. Kreslením na černý podklad lze docílit působivých prostorových efektů. Bílá kresba vystupuje z černého papíru a působí plastickým dojmem. Vybudované světlo na černém papíře má svou zvláštní oduševnělost....
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)