Byl Vincent Van Gogh Jackem Rozparovačem?

Sám Dale k tomu vysvětluje:

„V roce 2004 jsem četl knihu s výběrem dopisů Vincenta Van Gogha – umělce, kterého jsem vždy obdivoval a snažil se ho napodobit ve své malbě. Jednou na letišti jsem se dostal ke knize o Jackovi Rozparovači a po jejím přečtení jsem nevěřil vlastním očím… mezi oběma bylo tolik podobností, až mě to zarazilo. Ale považoval jsem to spíš za shodu okolností a výplod mé vlastní fantazie.

Nicméně jsem se pokusil najít nějaký důkaz o tom, že oba byli vlastně jedna a tatáž osoba přímo ve Van Goghových obrazech. Zalistoval jsem doma v jeho monografii, ale nic evidentního v jeho obrazech na první pohled nebylo – byly to jen květiny. Příští noc jsem vzal knihu opět do ruky, a když jsem při jejím otevírání náhodně zmáčknul několik stran k sobě, najednou se objevil ten obraz, který jsem hledal – z květin se vynořil obličej – a ne ledajaký. Podle mě patřil Mary Kellyové, oběti Jacka Rozparovače. Viděl jsem fotku jejího zmrzačeného těla a obličeje, která byla pořízena na posteli v jejím pokoji v londýnském East Endu. Když jsem se pak znova zadíval na slavné Van Goghovy Kosatce, ten samý zmrzačený kostnatý obličej z nich jasně vystoupil. Samozřejmě jsem si myslel, že jsem snad musel zešílet – pokusil jsem se proto vyhledat nějaká skutečná fakta, která by celou věc osvětlila.

Zjišťoval jsem kde Van Gogh žil v r. 1888, když došlo k oné sérii vražd a zjistil jsem, že v té době pobýval až na jihu Francie a tudíž nemohl mít s vraždami nic společného a celé jsem to považoval za směšné. O dva roky později mě při psaní mé knihy napadlo se na tuhle záhadnou podobnost ještě jednou podívat a tentokrát důkladněji. Tři roky jsem věnoval pouze výzkumu a dokonce jsem dal výpověď v práci, abych se tomu mohl věnovat naplno. Chtěl jsem, aby moje kniha byla napínavá a čtenáři ji četli jedním dechem. Dva roky jsem se věnoval pouze psaní. Knihu jsem nakonec dokončil přesně 9. listopadu 2011, což bylo zvláštní, neboť to je také datum, kdy byla Mary Kellyová o 123 let dříve zavražděna.“

Jako jedny z podivných náhod Dále zmiňuje shodný rukopis Vincenta a Jacka, či pauzu v Jackově korespondenci londýnské policii, která se shoduje s dobou, po kterou byl Vincent v nemocnici po té, co si 23. 12. 1888 uřízl kus ucha.