Ateliérové čtení 14: Proč autoportrét?

Autoportréty lze chápat různým způsobem. Od prvních počinů autoportrétu jako například u Albrechta Dürera, které také zobrazují emancipaci role umělce ve společnosti. Pro pozorovatele to může být cesta k umělci, jak nahlédnout do nejskromnějších sfér autora a pozorovat životní osudy, příběhy (Vincent van Gogh, Edvard Munch, Josef Váchal, Bohumil Kubišta, Egon Schiele). Námět podobizny bezprostředně obsahuje rysy introspekce, interakci se svým prostředím, otisku (Václav Stratil, Adriena Šimotová, Josef Bolf, Dita Pepe), hyperrealistické studie (Aldin Popaja) a také práci s intuicí (Sandra Vasquez de la Horra, Veronika Holcová). Nebo vložíte do obrazu své vlastní téma, vášeň jako umělec Milan Salák a jeho autoportréty, tedy portréty automobilů.

"Člověk, který se chce zobrazit, se nejprve dlouze a tázavě dívá do zrcadla. Patrně na světě neexistuje příběh, který by tvrdil, že zrcadlo nám poskytuje pravdu o zrcadlení věci nebo tváře. V zrcadle se nachází vždy někdo jiný než ten, kdo existuje ve skutečnosti. Od zrcadla, na rozdíl od bezprostředního a čistého zření, totiž vždy něco očekáváme. Přídavek jakési netušené podoby a krásy, fasety obličeje nebo duše. Navíc je pohled do zrcadla vždy ohlédnutí nazpátek, do minulosti." - Jan Suk