Václav Stárek - Vzpomínka na přírodu - recenze výstavy

Co Vám o panu Stárkovi můžu napsat? Jen to co vím, a to jak na mně zapůsobila jeho nejnovější výstava.

Ve čtvrtek 4 října 2012 byla zahájená vernisáž Václava Stárka. Konala se v Muzeu umění a designu v Benešově u Prahy. Vystavené práce si mohli zájemci prohlédnout do 15. Listopadu 2012.

Václav Stárek patří k nejvíce charismatickým lidem jaké znám. Už při prvním slovu, které vysloví, si začnete uvědomovat, že vás najednou obklopí klid pohoda a naprostá zaujatost jeho výkladem.

Narodil se 17. 9. 1932 v hlavním městě naší republiky, v Praze. Chodil do Měšťanské školy (neboli Gymnázium) - Mistrovská škola pro malíře písma Praha. Po té nastoupil na Vyšší školu umělecko-průmyslovou v Praze, kde ho učili, pan profesor Pípal a Vodrážka. Tuto školu studoval 4 roky a to v letech 1950 až 1954, pak studoval na Akademii výtvarných umění v Praze do roku 1956, tady navštěvoval ateliér pána profesora M. Holého. Jako každý mladík i on musel absolvovat vojnu, měl ji jako vojenskou prezenční službu, poté se věnoval reklamě, kulturní oblasti, byl i vychovatelem, pracoval pro nakladatelství Orbis, a také jako každý umělec i on se věnoval volné tvorbě.
Jeho umělecké díla citlivě reagují na atmosféru doby, v které je maloval. Zobrazují jeho zkušenost, a základní rysy osobnosti, jeho mentalitu, neskutečnou fantazii, momentální náladu a samozřejmě i filozofické názory.

Na výstavě byl výběr od jeho nejstarší tvorby 60. let 20. Století až po nejnovější součastnou tvorbu. Můj první dojem byl nejdříve malým zklamáním, první co mně napadlo:  ,,vždyť, jsou tady jen samé geometrické tvary´´. Nedala jsem na svůj první dojem a postupně jsem si prohlédla každý obraz.

Snažil se svým dílem vyjádřit deformaci 50. let a přejít na avantgardní směry předválečného umění, a navázat na součastné umění světové. Ale tyto díla byli tvořené až v 60. letech, kde se už snažil je emociálně odlehčit, a tam nastává ta geometrizovaná plocha, která nelze z obrazů přehlédnout, a která se spojuje se symbolikou pop- artu. Používal techniku oleje.
Kromě široké ukázky retrospektivních obrazů, sem našla i ukázku z ilustrací pro děti. Spolupracoval s velkým nakladatelstvím na užité grafice a ilustracích. Ilustroval texty autorů V. Provazníkové, P. Šruta, J. Vodňanského, L. Feldeka a dalších. Pracoval i na přílohách Čtyrlístku, Ilustrovaných sešitech, Pohádkových lístečcích a omalovánkách. Po mém vyzvídání jsem zjistila, že se tomuto věnoval víc než 20 let.
Z jeho součastné tvorby byly vystavené obrazy, v kterých zobrazuje nové tvary, a jde o abstraktní umění. Tato díla byla malována převážně akrylovou technikou. V těchto obrazech nalézá iluzi třetího rozměru na dvojrozměrné ploše. A tady se dostávám k svému prvnímu dojmu, který se pak změnil a viděla jsem v tom segmenty ohrožující nás i přírodu.

A tak pro dnešek řekněme, chceme naši přírodu, takovou jaká má být silná a zdravá! A ne taková jak jí chce moderní svět, vyprahlá a použitá! Dnes ještě ne!

S pozdravem Míša K.