Co je to Zlatý řez?

Jakoby příroda byla na tomto zákoně postavená, aniž si to uvědomujeme, tyto proporce najdeme na tělech živočichů, ulitách korýšů, rostlinách, na lidském těle i ve vesmíru... Díky tomu, že jsme na tyto proporce ze svého okolí přirozeně zvyklí, vnímáme ho instinktivně jako krásný také v umění. Proto ho využili staří Egypťané při stavbě pyramid, což dokazuje takzvaný Rhindův papyrus, ve kterém jsou o této teorii zmínky. Zcela evidentně s ním pracovali renesanční malíři a architekti, dobrým příkladem je Leonardova Poslední večeře nebo chrám Notre-Damme v Paříži. V tomto období byl Zlatý řez považován za něco naprosto božského, a tak se jeho zákonitostmi řídilo velmi mnoho umělců. Je ale samozřejmě možné, že spoustu umělců využívá tyto proporce zcela intuitivně, čistě z důvodu, že je toto rozložení kompozice člověkem vnímáno automaticky jako estetické. Dobrým důkazem tohoto faktu může být například fotografie. Každému se bude přirozeně líbit více kompozice, ve které je hlavní objekt ve zlatém řezu, než kdyby byl přesně uprostřed. Nejvýrazněji je však tento fakt využíván především v architektuře...