O linorytu

V minulém článku jsme se seznámili s grafickou technikou takzvaného tisku z výšky – nejstarší tiskovou technikou dohledatelnou tisíce let nazpět – a jejími variantami.

Dnes se nám pravděpodobně jako první vybaví linoryt, se kterým se většina nejspíše setkala v hodinách výtvarné výchovy na základní škole.

Vynález linolea, tedy materiálu, který slouží jako matrice, do níž se motiv určený k tisku vyrývá, je datován trochu překvapivě již do roku 1860. Jednalo se o směs korkové moučky, lněného oleje

a kalafuny nanesené na jutovém textilu.

Lino dnešních časů se tomu původnímu složením nemusí příliš podobat a některá nejsou pro účely linorytu vůbec vhodná. Například ta určená k pokládce na podlahu často obsahují pěnovou izolaci, která se vám pod rydlem bude drobit.

Ve specializovaných obchodech nebo papírnictvích můžete najít maloformátová linolea ve velikostech A4 nebo A5, ideální kousek za rozumnější pořizovací náklady můžete ale sehnat i v podlahářském obchodě nebo při rekonstrukci tetiččiny normalizační koupelny.

Tetino linoleum připravené k použití by mělo být prosto špíny nebo starých nánosů lepidel. Nejlépe jej vypulírujete a odmastíte toluenem naneseným na hadřík.

 

I když se rozhodnete pracovat na malém motivu, je vhodné neokrajovat linoleum těsně kolem obrázku, ale nechat si větší kus, který se při rytí lépe přidržuje. Matrici si před rytím také můžete podlepit například sololitem nebo překližkou.

Na takto pečlivě připravený podklad měkkou tužkou překreslíme (nebo přeneseme pomocí kopíráku) motiv – především pokud je součástí motivu text, doporučuji nezapomenout, že výsledek bude zrcadlově obrácený.

Linie naznačené tužkou se během rytí rády ztrácejí, proto je rozumné si to, co v předloze považujeme za zásadní, místa, kde nechceme tak úplně improvizovat, zaznačit lihovým fixem.

Rydla vhodná pro rytí do linolea mají různé profily, které určují linku rydlem vyrytou. Plíšek zahnutý do tvaru písmena U zanechává linku širokou, profil V pak jemný vryp, nejjemnější jsou pak rydla připomínající nožík. Hmoty odrýváme opatrně a soustředěně, vždy směrem od těla a ruky, kterou přidržujeme matrici!

 

Samotný motiv může být různě komplikovaný. Připomeňme si základní princip tisku z výšky – totiž že tisknutelné plochy jsou ty, které na matrici zůstávají, materiál kolem nich opatrně odrýváme (nebo můžeme dokonce větší plochy úplně odstranit, vyříznout). Proto je příjemnější pracovat spíše s většími plochami nebo širšími linkami.

I tenká kresebná linie vyznačená do podkladu je možná. Výsledek je pak čistý, čapkovsky expresivní, s převahou původní hmoty matrice a tedy barvy, kterou jsme na ni nanesli.

Ideálně se k tisku hodí barvy na olejové bázi, díky obsahu rozpouštědel nezasychají tak rychle jako ty na bázi vodní, které jsou ale zase levnější a snáze odstranitelné z podlahy, vlasů nebo nosu.

Olejové barvy z nežádoucích míst odstraníme nejlépe ředidlem 6006, terpentýnem nebo minerálním líhem. Ekologové používají úspěšně levný slunečnicový olej.

 

 

 

Oba typy barev před samotným nanášením na matrici s motivem nejprve musíme předpřipravit. Nejprve menší množství barvy přeneseme pomocí špachtle na skleněnou desku a vyválíme do tenké vrstvy gumovým tiskařským válečkem. Přebytečnou barvu stahujeme špachtlí bokem, váleček by měl být pokryt souměrně, ale zlehka.

Pak naválíme barvu válečkem na matrici, opět v tenké vrstvě, tak, abychom nezanesli jemné linky.

Výsledný tisk však nemusí být jednobarevný.

Máme-li v plánu natisknout jen pár kousků, můžeme na jednotlivé plochy předlohy nanést rozličné barvy štětcem. Před každým novým tiskem je třeba plošky natřít poctivě znova, jde o počínání zdlouhavé a protože samotné štětiny štětců zanechávají v nátěru po sobě stopy (tiskařský váleček při správném použití nanese barvu na lino v dokonale jednolité vrstvě), každý tisk je teoreticky úplným originálem.

Jiným způsobem, jak vytvořit vícebarevný linoryt, je soutisk matric.

 

 

Na každou z identických matric (O jejich identičnost se alespoň pokusíme. Drobné odchylky při rytí totožného motivu jsou nevyhnutelné, očekávatelné, přirozené a vlastně i trochu žádoucí. naválíme jiný barevný odstín, přičemž počítáme s alchymií mísení barevných odstínů. Překryjeme-li první, např. žlutý tisk druhým, modrým, výsledkem bude zelený soutisk Pokud chceme nebo musíme šetřit materiálem, vícebarevný tisk můžeme zhotovit postupným odrýváním již přenesených ploch z jediné matrice. To znamená, že nejdříve odstraníme z motivu místa, která mají na výsledném tisku zůstat bílá, pak postupně nanášíme barvy v pořadí například od nejsvětlejší, vždy naneseme jeden odstín,

vytiskneme, matrici očistíme a místa, která byla již vytištěna, odryjeme, aby na nich neulpívala jiná barva.

Počet barevných vrstev je omezen vlastně jen schopnostmi autora promyslet systematicky posloupnost jejich tisku.

Větší série tiskneme pomocí grafického lisu, takzvané satinýrky (satynýrky). Jde o soustavu dvou nad sebou ležících ocelových válců, mezi nimiž se pohybuje deska s matricí a potiskovaným podkladem, nejčastěji papírem. Lisy se pohánějí kolem, které je propojené se spodním válcem.

Papír se před tiskem často vlhčí vodou, aby byl poddajnější a lépe přijímal barvu z matrice, také se pro zjemnění tlaku navrch na papír pokládá filcový plát.

Kvalitního, detailního tisku ale dosáhneme i bez ateliérového nebo tiskařského lisu, hladíme-li rovnoměrně rub papíru zaoblenou stranou lžíce nebo hladkým kamenem podobného tvaru.

 

Na konci toho krásného procesu, ačkoli jsme nejspíš nadšeni výsledkem, natěšení se o něj podělit, unavení z práce s lisem nebo z horlivě rovnoměrného tření lžíce o papír, omyjeme pečlivě váleček a skleněnou navalovací plochu, aby nám je zaschlá tiskařská barva navždy neznehodnotila.

 

Autor: Petra Abrahamová

Zdroj - úvodní obrázek: https://ccsearch.creativecommons.org/photos/edb8c48e-5765-4690-a702-b8e6bc3725d0

 

 


Pokud máte zájem dozvědět se o grafických technikách více nebo si je rovnou vyzkoušet, přihlaste se na náš workshop Grafická dílna aneb ochutnávka grafických technik.

Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022

  Hedvábí je jemný a krásný přírodní materiál, máte chuť naučit se s ním pracovat?  V rámci kurzu malování na hedvábí pro začátečníky a mírně pokročilé se každý účastník naučí napnout hedvábný šátek či šál na rám, seznámí se se základními principy malby na...
  Kreslíte či zkoušíte doma malovat portréty podle fotografií, hledáte v knihách či na internetu návody, jak zachytit tvář, aby si výsledek byl podobný? Pojmy jako perspektiva, podhled, nadhled, proporce, kompozice, stínování možná již znáte, ale jak s nimi pracovat při samotném...
Velikonoční workshop pro děti Určeno pro všechny, kdo má rád jaro s jeho svátky, svěžími barvami, malovanými vajíčky, zvířecími mláďaty. Budeme tohle všechno malovat ve velikonočně vyzdobeném ateliéru. Tenthle workshop bude o barvách a přírodě, veselých motivech, zvířatech. Starší děti mohou...
  "Malíř musí už na počátku poznat, že to pravé se skrývá v jemnosti a subtilnosti.“       (Su Tung- pcho)   V rámci kurzu Malba akvarelem se seznámíme s technikou malování vodovými neboli akvarelovými barvami, ukážeme si, jaké možnosti tento způsob malby nabízí, jak...
  Japonská kaligrafie šodó je výtvarným a zároveň meditativním způsobem psaní japonského textu, tvořeného čínskými znaky (kandži) a japonskými slabičnými abecedami (katakana, hiragana). Japonská kaligrafie – na rozdíl od evropské – klade větší důraz na proces psaní než...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)