Záhady pravěkého umění

07.02.2019 15:07

MgA. Petra Viltová

 

Když si v roce 1940 hráli čtyři chlapci v lesích ve Francii, nečekali, že objeví jeskyni plnou maleb býků. Tak byla objevena jeskyně Lascaux ve Francii, která skýtá na 600 maleb. V tzv. „Sále býků“ lze spatřit 4 býky, každý z nich je velký necelých 5 metrů. Pochází z doby 15 000 př.n.l., čili starší doby kamenné, tzv. paleolitu. Některé pravěké jeskyně nalezené v Evropě, Africe či Austrálii jsou však ještě starší. Mezi další známé jeskyně v Evropě patří Altamira ve Španělsku, datovaná 15 000 – 10 000 př.n.l. a někdy také nazývaná Sixtinskou kaplí paleolitu.

 

 

https://www.meros.org/en/wonder/view?id=465

 

Celý článek zde >>

 

 

Malby v barvách bílá, okrová, červená, černá, hnědá, žlutá byly zhotoveny za použití pigmentu získaného z nerostů, ale i krve míchané s živočišným tukem. Tématem jsou tedy nejčastěji zvířata – býci, jeleni, koně, mamuti. Proč se tato zvířata malovala? Byla jen dekorací obydlované jeskyně? Vzhledem k tomu, že se malby a kresby objevují překrývané přes sebe, či několikrát obtahované, předpokládá se, že se jednalo spíše o jakési rituály spjaté s úspěšným lovem. Kresba zapíchnutého bizona tak pravděpodobně vznikla ještě před samotným lovem, byla spjata s rituálem a vírou, že několikrát obtahovaná kresba se stane skutečností. V nástěnných malbách zobrazení lidí objevíme mnohem méně, často se zde však objevuje postava s ptačí hlavou – postava mocného šamana.

 

 

https://www.ice-age-europe.eu/visit-us/network-members/museum-of-altamira.html

 

 

Ze sochařského umění nám jsou pak nejvíce známy sošky žen oblých tvarů, tzv. venuší. Sošky pocházejí z let 30 000 – 10 000 př. n. l. a byly nalezeny po celé Evropě. Pravděpodobně se jedná o oslavu mateřství a ženské plodnosti. Mezi nejznámější patří naše Věstonická venuše z Dolních Věstonic na Moravě či Znojemská venuše objevena v Mašovicích u Znojma. Další známé evropské venuše jsou pak rakouská Willendorfská venuše nebo Venuše s rohem z francouzského Lausselu.

 

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Willendorfsk%C3%A1_venu%C5%A1e#/media/File:Venus_von_Willendorf_01.jpg

 

 

Zajímavé jsou také první tzv. megalitické stavby pocházející z mladší doby kamenné, tzv. neolitu, i z následné doby bronzové. Jedná se o monumentální kameny stojící samy o sobě (menhiry), několik kamenů tvořící „stůl“ (dolmeny) či složitější kruhovité útvary (kromlech). V různých podobách je najdeme po celém světě. Nejslavnější se nacházejí ve Francii a Anglii.

 

 

 

 

Menhir je několik metrů vysoký, osaměle stojící kámen. Lidé si tyto kameny spojovali s místními pověstmi, o jejich původu však mnoho nevíme. Pravděpodobně sloužili jako pomníky zemřelým.

 

 

 

Dolmen je jednoduchá komora přikrytá shora plochým balvanem, dříve zasypávaná hlínou, sloužící jako hrobka. Nejsložitější útvary jsou tzv. kromlechy, a vůbec nejznámější je anglický Stonehenge („kamenný prstenec“), z roku cca 1800 př.n.l. Jsou to žulové bloky dopraveny z míst 30 – 60 km daleko. Kromlech je tvořena 30 pilíři o výšce 4m, celá stavba má průměr 100 m. Dodnes je záhadou, jak na toto místo byly balvany dopraveny, však nejtěžší z nich váží kolem 50 tun! A k čemu takové místo sloužilo? Pravděpodobně šlo o chrám zasvěcený pohanským bohům a silám spojovaným s úkazy na obloze – průhledy mezi kameny bylo totiž možné sledovat místo vycházení Slunce, zatmění měsíce, apod.

 

 

 

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)