Z grafické dílny - Warana Psavomorecká

Jestli jste se vypravili na kurz grafické dílny k vyučujícímu Robinovi Kaločovi, z počátku můžete mít pocit, že jste se setkali se sympatickým, avšak trochu zakřiknutým člověkem. Není to tak docela pravda, možná to dělá jen počáteční nervozita z nových setkání a oťukávání studentů, ale po nějaké době úvodního seznámení s grafickými technikami už jste si jisti, že tenhle člověk skutečně ví, co dělá a že jste tu správně. Jestli stále postrádáte dávku suverenity nebo jste čistě zvědaví, navštivte stránky pedagoga. Objevíte díla, za kterými je cítit jistá ruka v krajinách, které na jedné straně vyzařují chlad, možný děs, ale i území světla a klidu s notnou dávkou lyriky. Ne nadarmo je zde umístěna citace, že Kaločovy krajiny jsou „grafické otisky básnických obrazů“. 

Na kurzu se mimo jiné dozvíte rozdíly mezi tiskem z hloubky, z výšky, z plochy, ale i něco z historie grafických technik a také mnoho tipů, jaká rydla je vhodné používat, na co si dávat při jejich pořizování pozor, že není vždy nutné vyhledávat pouze prodejny výtvarných potřeb, ale třeba i některé zajímavosti, třeba, že málokterá příručka vám správně objasní rozdíl mezi dřevořezem a dřevorytem. Osobně mě potěšily i doplňkové materiály v podobě související literatury.

Pokud jste se také nedávno doslechli, že oboustranně hladké lino není nikde k sehnání a už se nevyrábí, nemusíte zoufat, není jediné. Na kurzu jsme si mohli vybrat dokonce tři stupně tvrdosti lina, mně osobně vyhovovala ta střední. Nedoporučuji se vrátit k úplně měkkému linu – když už jste si zvykli dělat na tom tvrdším, zjistíte, že vás jaksi neposlouchá, a že to co vám mělo napomoci zdolat nelehké začátky, je po prodělané zkušenosti mnohem složitější.
Rozhodně je výhodné přinést si na hodinu vlastní skici a náčrtky, ale podmínka to není. V ateliéru v Balbínově ulici najdete i dobře vybavenou knihovnu; takže při ztrátě inspirace si můžete vypomoci i tam. Pak už nic nebrání tomu pustit se do samotné práce na linu či dřevě. Pokud jste nováčci, určitě si zprvu uvědomíte dvě věci, první z nich: práce s rydly je mnohem příjemnější a vaše ruka obratnější, než jste si mysleli; ta druhá, úsměvnější: zůstává za vámi spousta nepořádku, jak postupně odrýváte a odrýváte další části z plochy. Alespoň jsou vidět stopy odvedené práce. 

Další výhoda výsledných otisků je ta, že nemusíte být Rembrant, aby výsledné výtvory vypadaly pěkně; věřte, že i jednoduché motivy a na první pohled banální ilustrace vypadají dobře, už jen díky kontrastu, který při tisku vzniká (v kurzu Ochutnávka grafických technik pracujete zatím jen s jednou barvou na každý tisk). Ve chvíli, kdy použijete drobné kresby, které si přenesete na lino/dřevo, na konci kurzu si domů ponesete tisků poměrně dost – ke každému je možné zvolit si výchozí barvu i papír z nabízené škály. Samozřejmě si můžete svá lina/dřeva ponechat pro další tisky. Jako bonus si můžete vyzkoušet i slepotisk, který lze vyhotovit z obou technik.

Pokud vás zajímá grafická dílna jako taková a chtěli byste ji absolvovat delší dobu, jsou tu hned tři možnosti podle stupně pokročilosti. V současné době mohou od září začínající studenti navštěvovat Grafickou dílnu I, kde kromě linorytu a dřevorytu seznámíte například s monotypem, akvatintou nebo lakovanou technikou. Pro pokročilejší a obeznámenější existuje Grafická dílna II s mezzotintou a leptacími technikami. Třetí úroveň je řešena se studenty už čistě individuálně, dle jejich potřeb i požadavků. Každopádně je na co se těšit, už jen pro různorodost práce. Těšíte se taky?