Umění - článek od Tomáše Hokeše

18.08.2013 20:01

 

Umění a vlastně i život jako takový vnímám jako Mandelbrotovu množinu. Ať už se na fraktální obrazce díváme zdálky či zblízka, vidíme stále totéž. Slovo umění je v dnešní době denně ničeno všelijakými přívlastky, které si ho, jak je jejich zvykem, přivlastňují. Uměním je dnes vše, co se tím slovem samo označí, což vede k pokřivenému vnímání už samotného slova. Co vlastně dneska vyjadřuje slovo umění? Je to totéž, co před sto nebo pěti sty lety? Jde i dnes o napojení na prapodstatu života? Jde i dnes o to, kolik je toho autor schopen přinést ve své duši ze země, která nemá hranic? Umělecké dílo je určeno v první řadě pohnutkou, která vede k jeho vytvoření. To je základ vztahu mezi autorem a dílem. U mnoha děl i „děl“ dneška cítím pohnutku jedinou: Všimněte si mě! Tady jsem! To jsem udělal JÁ! To čumíte, co?! V podstatě by se to dalo shrnout větou: Dostaň se do novin a prodáš i štětku vod hajzlu (to řekl respektovaný vysokoškolský pedagog). A tak tu máme spoustu různých umění. Třeba postmoderní umění. Tohle sousloví jsem si vždycky překládal do věty: Nic neumím, jsem na to hrdej a vy mi za to plaťte. Taky máme moderní umění. Máme ho už zhruba sto let, takže jde o pojem jaksi nafukovací a v podstatě nicneříkající. Máme také nezávislé umění. Tomu jsem nerozuměl nikdy, umění je nezávislé jaksi z podstaty, takže pokud má zapotřebí svou nezávislost deklarovat, pak zřejmě půjde o tzv. dotovanou nezávislost, která bývá stejně uřvaná jako bezvýznamná. Poměrně spolehlivým vodítkem u výsledků těchto aktivit jsou názvy děl. Ty věci se zpravidla jmenují úplně jinak, než vypadají, potřebují vysvělení, dovysvětlovávání a pokud ani poté nepochopíte, jste označeni za burana a pozéra. A asi proto se opakuje a zřejmě bude opakovat stále stejný příběh. Ve své době zcela neznámí předběhli čas o generace a celý svůj život prožili v jistotě, která pramenila z toho, co už udělali a udělají, a ne z toho, co o tom kdo řekl. Protože když jde člověk dobře, tam, kde to nejvíc bolí, tam, kde přímo nahmatá puls života a světa, tak to cítí nejlépe sám a potvrzovat mu to nikdo nemusí. A pokud má člověk to štěstí, že mu osud dá dost talentu a odvahy k tomu, aby se mohl „připojit“ a přežil to, tak se potom stane každý další den svátkem. Umění je překonaná bolest. Ne terapie. Z tolika věcí, které čtu, vidím nebo slyším na mě někdo volá: Pomož mi s tím. Nes to se mnou! Podívej se, v čem musím žít… Caravaggio říkal, že umění má dávat radost. Dá se to otočit i tak, že co nedává radost, není uměním? Možná… Faktem zůstává, že radost dnes dává máloco. Vždycky jsem si představoval, co by asi tak říkal Michelangelo, kdyby viděl finále kterékoliv Ceny Jindřicha Chalupeckého. Podle mě by dostal takovej záchvat smíchu, až by z toho umřel. Vzpomeňme si na jeho Pietu, která už pět set let mluví sama za sebe a bude mluvit, dokud bude člověk člověkem, a která bude (doufejme) na věky dokazovat, že umění je otázkou srdce a ne rozumu, protože rozum je pouhým nástrojem a ne podstatou člověka. V jeho době bylo obvyklé, že sochaři dělali i sochy, které neviděl nikdo. Byly umístěny na místech, kam viděl jenom Bůh (dle potřeby dosaďme to, k čemu máme největší úctu: Osud, Vesmír, Příroda, Kosmický duch, Synchronicita, atd., protože slovo Bůh dnes také nevyjadřuje to, co vyjařovalo tehdy), takže šlo o tajemství mezi umělcem a Bohem. Kde je dnes nějaké tajemství? Stačilo by aspoň maličké, postmoderní tajemství…

Ale tohle všechno nakonec stejně spálí čas. Co je přemrštěné, bývá bezvýznamné. Soudobé umění ve své většině vyjadřuje hlavně bezradnost, bezduchost a bezrozměrnost dneška, tak se asi nemůžeme divit, že je stejně bezradné, bezduché a bezrozměrné. Ale i dnes jsou lidé, kteří navázali na Rodinovo: Umění má být konkrétní, aniž by je zajímalo, co si o tom kdo myslí, intuitivně jdou od díla k dílu s vědomím toho, že do něj dali víc, než v té době měli, protože vyrostli při jeho vytváření. Nikdo o nich neví, nic je neruší, sice se zpravidla protloukají tak tak, ale když autor vloží veškerou svou sílu do díla, tak na nic jiného stejně není čas. Ale jedno by neuměli. Žebrat. A jelikož dnes mnohé začíná tím, že se člověk musí setkat s někým, kdo má kalkulačku místo hlavy a ten nakonec rozhoduje o tom, co bude, nebo nebude, a jestli vůbec něco bude, tak podle toho ta naše současnost taky vypadá. Nedávno jsem byl v bance. Rozesmály mě obrazy z plotterových fólií. Troujúhelníky, pásky, kolečka a nesmyslné barvy, jedno veliké nic, vše samozřejmě podepsané a jistě draze zaplacené. Něco takového nad svou hlavou může strpět opravdu jenom někdo, komu je to úplně jedno, kdo necítí, neví…

Dnešní doba je ale fantastická v tom, že může každý. Když si vzpomenu, co to bylo za svátek se dostat do nahrávacího studia. Dnes ho má doma každý. Stačí notebook a máme lepší studio, než měli Beatles. Nahrát skladbu trvá třeba hodinu a za další hodinu ji může znát celý svět. Stejně tak obraz nebo cokoliv dalšího. Dnes se nemusí čekat na schválení někým, kdo rozhodne, jestli vůbec máte právo se o něco pokusit. Jen se nějak zapomnělo na to, že tvorbě je třeba také cosi obětovat. Že dílo musí vzniknout. Že musíme být schopni mu dát čas a prostor pro to, aby vzniklo. Oscar Wilde řekl, že v dobách zlých si umělecké disciplíny půjčují jedna od druhé, kdežto v dobách dobrých si půjčují přímo od života. V době, která už téměř zapomněla, co to je skutečné řemeslo, kdy je umělcem nazýván kdejaký sprejer, musí být člověk obzvlášť opatrný na to, co si sám v sobě nazve uměním. A v tom se už od dětství řídím pocitem. Buď je mi po přečtení, shlédnutí, poslechnutí díla lépe nebo hůř. Buď mě to nabije silou, kterou v tom autor nechal, nebo mi to vezme tu, kterou autor potřebuje, protože ji sám nemá. To je pro mě jediné kritérium pro posuzování toho, co je umění, a co není, a nemyslím si, že by se to někdy změnilo, protože můj cit mě zatím nikdy nezklamal.

 

 

Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022

  "Láká Vás zkusit si malování, uvažujete navštěvovat ateliér pravidelně, ale rádi byste se k nám nejdříve přišli nezávazně podívat?  Přijďte se do našeho ateliéru Malování a kreslení podívat na zkušební lekci!"   Protože víme, že Váš první krok do světa výtvarného umění je krok zodpovědný a důležitý, připravili jsme pro Vás možnost nezávazně si vyzkoušet výuku v našem ateliéru. Od...
  Kurz točení na hrnčířském kruhu je určen všem, koho láká práce s keramickou hlínou. Cílem hrnčířského kurzu je získání potřebných teoretických i praktických vědomostí a osvojení si postupů při vytváření z volné ruky. Točení na hrnčířském kruhu zaujme jak děti tak dospělé. Práce s keramickou hlínou je příjemná relaxace spojená s vytvářením vlastnoručně vyrobené nádoby.  Kurz točení na...
  "Pojďme proniknout do tajů vytváření japonského komiksu..." Co je to Manga? Manga je pojmenováním pro japonský komiks. Podle posledních údajů se v Japonsku prodá okolo 450 000 000 výtisků mangy ročně (co nezahrnuje prodej manga-magazínů, komiksových sešitů a komiksů prodaných jako ebook). S obrovskou popularitou narůstá i napodobování stylu japonské kresby nejen na samotných japonských...
  Kurz Umělecký pastel je vhodný i pro úplné začátečníky   V rámci kurzu se účastníci seznámí prakticky se suchými uměleckými pastely, a teoreticky s olejovými a mastnými pastely. Suchým pastelem se krásně tvoří v barvě, vytváří barevnou velmi jemnou sametovou kresbu. Vyzkoušíme si kresbu na různé typy povrchů papíru. Suchý pastel vhodný pro kresbu a malbu,...
  "Také obdivujete v katedrálách magické odlesky barevných vitráží, jste unešeni filmem Amélie z Montmartru a jejího snového světa korálků, plíšků a barevných zrcadel? Láká Vás umět pracovat se sklem? Kurz Tiffany vitráží by pak mohl být tím pravým pro Vás!"   Workshop techniky Tiffany probíhá pod vedením zkušené lektorky, která má se skleněnou vitráží několikaletou zkušenost....
  V rámci kurzu Krajinomalby se každý účastník seznámí s principy malování krajiny v ateliéru či malování krajiny v krajině - tzv. v plenéru. Pobavíme se o podkladech a podložkách pro olejomalbu, seznámíme se se základními principy klasické a moderní krajinomalby. V průběhu kurzu Vám lektor představí různé triky, tipy a vychytávky, aby se i pro Vás malování krajiny stalo...
  Lapače snů jsou magické předměty, které mají dlouhou historii. Indiáni věří, že mají moc zachytit zlé sny do sítě výpletu a dobré sny pustit po peří do hlav spících. Zlé sny se ráno rozpustí ve slunečních paprscích. Přijďte si vyrobit svůj vlastní lapač snů. Vložte do něj svoji energii. A odnesete si vlastní podporující magický předmět. V druhé části workshopu si pak můžete vyrobit i...
  Kurz tušové malby je připraven pro malíře, kteří se zajímají o výtvarná díla jako o myšlenku, způsob vyjádření, rukopis nebo jako artikulaci těla. Technika tušové malby je známa již v podobě prosté konturované malby - egyptské malby, které tvůrci zaznamenávali tuší štětcem z rákosu na vápencové úlomky. Nebo můžeme obdivovat kresby či mistrovské studie hnědou tuší Rembrandta,...
  Unikátní umělecký večer - spojení kreslení a malování se sklenkou vína... Lekce Malování aktu se sklenkou vína je nevšedním zážitkem nejen pro začátečníky, kteří teprve pronikají do tajů kresby a malby. Pojďte s námi odhodit stud a zkusit si nakreslit první figuru v životě. Čeká nás příjemný večer naplněný chutným vínem, hudbou a ladnými křivkami našich modelek a...
  Kreslíte či zkoušíte doma malovat portréty podle fotografií, hledáte v knihách či na internetu návody, jak zachytit tvář, aby si výsledek byl podobný? Pojmy jako perspektiva, podhled, nadhled, proporce, kompozice, stínování možná již znáte, ale jak s nimi pracovat při samotném kreslení? Na co si dávat pozor, jaké jsou základní pravidla a vodítka kresby portrétu? Už jste někdy...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)