Tajemství sochařské výzdoby katedrály v Chartres

Gotická katedrála byla po požáru zde dříve stojícího románského kostela vystavěna na jeho základech. Cílem bylo vytvořit novou katedrálu a zachovat přitom použitelné části baziliky. Sochařská výzdoba katedrály je velmi rozsáhlá, plná symbolů, z nichž jen část je rozluštěna, o dalších se vedou spory a o jiných zas dosud nic nevíme. Dalo by se říct, že chartreská katedrála je jakousi "knihou" lidského vědění a víry té doby. Zdá se, že gotičtí sochaři přistupovali ke svému úkolu ve zcela novém duchu. Výzdoba chartreských portálů byla ve své době naprosto výjimečná. Člověk může nekonečně dlouho "číst" příběhy, vytvořené z neobyčejně osobitých soch. Pozoruhodná je například Marie, která vypadá jako kamenná reprodukce staré dřevěné sošky, dříve uschované v kryptě. Nebo třeba velmi neobvyklý reliéf, kde kolem Boha poletují dva andělé, kterým se z rukou vlní jakési proudy.
Překvapující je, že v interiéru katedrály se žádná sochařská výzdoba nenachází. Plastikám byl vyhrazen pouze exteriér, tedy portály a předsíň. Vnitřek byl ponechán ve své neporušené čistotě, oproštěný od všeho nadbytečného. Dále je pozoruhodné, že ani jedna ze soch nezobrazuje ukřižování Ježíše. Od Jidášova polibku se přešlo rovnou k hrobu. Není zde ani zmínka o utrpení na kříži. Zajímavý je také mystický labyrint, umístěný na podlaze katedrály. Jedná se o 13 metrů velký kruh, zhotovený z černých a bílých kamenných dlaždic. Bílá stezka, kterou má člověk projít, je dlouhá kolem 260 metrů. Projít labyrintem bylo něco jako rituál, tanec, během kterého člověk využíval tamních energetických proudů. Procházeli jím s oblibou poutníci, pro které labyrint symbolizoval zbožnou pouť do Jeruzaléma...