První krůčky do
světa výtvarného umění
v profesionálně vedených
kroužcíchKURZY DĚTI
Pusťte se do
radostného tvořeníJEDNODENNÍ DÍLNY
Rezervujte si místo
včas, využijte možnost
zkušební hodiny zdarma!PŘIHLÁŠKY
Napište nám
nebo zavolejte,
rádi Vám s výběrem
vhodného kurzu poradímeKONTAKTUJTE NÁS
Doslovný překlad "pouliční umění" je pro umělecký styl zvaný Street art docela výstižný. Jde nejen o grafitti - street art je v dnešní době velmi rozmanitý, umělci vyjadřují svoje pocity i pomocí jiných technik než sprejováním, například plakátováním, mozaikami, instalacemi, ale také tancem nebo videoprojekcí. Pointou ale zůstává intervence ve veřejném prostoru, nepovolená, nebo jen dodatečně schválená.
Tento styl se dostal do povědomí v 70. letech v Americe. O sblížení street artu s uměním v té době usiloval například projekt "United Graffiti Artists" (UGA) , který vznikl z iniciativy amerického umělce Hugo Martineze, nebo také produkce hispánských muralistů z Los Angeles. Z umělců, kteří pomohli zkomercializovat grafitti, známe například Jean-Michela Basquiata, s jeho slavným tagem SAMO (Same Old Shit), a Keithe Haringa. Pouliční umění ale přesto zůstává pro většinu zákonodárců nebezpečným vandalismem. Vzhledem k tomu mnozí umělci nezveřejnují svá pravá jména, ale známe je pouze pod jejich přezdívkou (Banksy, Katsu, D*Face), někteří se ale prosadili i na oficiální umělecké scéně (Os Gêmeos, Mark Jenkins).
Témata pouličního umění bývají většinou zaměřena politicky, ekologicky, anti-konzumně, ale někteří autoři dnes už využívají street art i v reklamním designu. U nás není prorůstání umělecké a ilegální street artové produkce příliš obvyklé; výjimku představuje například Pasta, Jakub Matuška aka Masker, Jan Kaláb aka Point nebo Radek Brousil aka Pgint. Častější je využívání street artových postupů v malbě, což můžeme vidět například u umělkyn Veroniky Landové nebo Anežky Hoškové...
