První krůčky do
světa výtvarného umění
v profesionálně vedených
kroužcíchKURZY DĚTI
Pusťte se do
radostného tvořeníJEDNODENNÍ DÍLNY
Rezervujte si místo
včas, využijte možnost
zkušební hodiny zdarma!PŘIHLÁŠKY
Napište nám
nebo zavolejte,
rádi Vám s výběrem
vhodného kurzu poradímeKONTAKTUJTE NÁS
Koncem 15. století, v době španělské inkvizice, nechal tehdejší papež Sixtus IV. postavit v Apoštolském paláci ve Vatikánu kapli, která dodnes nese jeho jméno. Její rozměry nejsou zcela náhodné; papež věřil, že křesťanství navazuje na židovskou víru, proto se kaple zasvěcená nanebevzetí panny Marie svým tvarem podobá Šalamounovu chrámu ze Starého zákona. Největší pozornost ovšem samozřejmě budí Michelangelovo mistrovské dílo; freskami vymalovaný, klenutý strop a "Poslední soud" nad oltářem.
Na stropě kaple vzniklo více než tři sta postav v Michelangelově podmanivém sochařském stylu malby, s typicky renesančními antickými motivy v pozadí a mistrovsky vyřešenou iluzionisticky malovanou klenbou. Podařilo se mu vytvořit neuvěřitelně dramatické dílo, vyjádřit nejen biblické příběhy a iluzi architektury, ale také vlastní bouřlivé emoce. Především v méně nápadných obrazech Kristových předků a výjevů z jeho rodinného života můžeme pocítit běžné lidské starosti a radosti, rodinné potíže a štěstí; snad Michelangelovy touhy, které mu nikdy nebyly splněny. Jeho dílo vyvolalo všeobecný údiv i obdiv. Tím se však malíř s kaplí ještě zcela nerozloučil. Po téměř čtvrtině století se do Sixtinské kaple vrátil, aby na oltářní zeď namaloval fresku "Poslední soud". Tím bylo Michelangelovo dílo dotaženo k dokonalosti. Pro diváky té doby to musela být strhující podívaná, asi tak jako dnes chodíme do kina na akční filmy. Všechny postavy výrazně vyjadřují děsivě vážný děj Posledního soudu. Probouzí lidskou fantazii, pocity strachu, zoufalství, marnosti, ale i naděje...
V současné době jsou lidé, kteří v Michelangelově už tak senzačním díle hledají další a další symboly. Před několika lety dokonce vyšla kniha s názvem Sixtinská tajemství, ve které se rabín Benjamin Blech, talmudistický profesor z Yeshiva University v New Yorku a průvodce turistů ve Vatikánu Roy Doliner snaží dokázat, že mistr do své výzdoby ukryl tajný kód sestávající z mystických židovských symbolů a dokonce urážek papeže. Při analyzování fresek tito badatelé objevili ve tvarech postav písmena hebrejské abecedy, usoudili, že postavy ve výjevech jsou židé a že se Michelangelo schválně zaměřil na Starý zákon. Kritikové ale tvrdí, že se umělec ve svých dochovaných písemnostech o žádném tajném kabalistickém kódu nezmiňuje a těmto teoriím se vysmívají. Ať už je pravda jakákoliv, Michelangelovo dílo je bezesporu fascinující i bez novodobých konspiračních teorií...
