Přednáška: Metoda RUŠ - Karel Nejedlý

21.11.2019 18:00


Srdečně Vás zveme na přednášku Metoda RUŠ - Karel Nejedlý, která se koná ve čtvrtek 21. 11. od 18:00.

 
 
 
Více o metodě:

Princip metody je velmi jednoduchý. Najdu problém, nazvu ho, přijmu, je pryč :-).
Protože však lidé mají různé předpoklady a jsou různě vnímaví ke svým pocitům, vznikl postupně ucelený systém, aby metoda mohla pomoci všem typům lidí.

 

Komu je metoda určena?

Metoda je určena všem, kteří vědí, že mají problém/y a jsou rozhodnutí je vyřešit.

Je určena pro práci terapeuta s klientem, a především pro individuální práci jednotlivce se sebou samým.

 

Co všechno se dá Metodou RUŠ vyřešit?

Metoda RUŠ vyřeší jakékoliv problémy: psychické (emoční), fyzické (tělesné), mentální (myšlenkové)... Přichází lidé v krizových a zlomových okamžicích života, kteří řeší zásadní životní problémy a situace, mají problémy vztahové, pracovní, osobní. Jiní chtějí zpracovat svoje neduhy a nemoci. A také přichází lidé, kteří jsou víceméně spokojení. V jejich životě „skřípe“ jen něco málo a chtějí svůj život zkvalitnit, zlepšit, žít spokojeně ve všech oblastech života.

 

Vyřešíme také jakékoliv prožité trauma. Jestliže vám někdo ublížil (při přepadení, znásilnění, vyloupení...), nebo jste někomu ublížili vy (například při dopravní nehodě), pak tuto zátěž lze vyřešit úplně, jakoby se to nikdy nestalo (nepříjemné pocity jsou úplně „vyčištěné“, ale prožitá zkušenost v člověku zůstane a on takovou situaci už znovu nezažije). Přitom je lhostejné, jak dávno nebo nedávno k situaci došlo.

Během práce s ní dojde k uvědomění, poznání, pochopení souvislostí, a k odpuštění ostatním i sobě samému.

Klienti vyřeší krizi ve vztahu (i tu finanční), jakékoli starosti, obavy, strachy, fobie, i sociální fobii, úzkosti, lítost, smutky, depresi, stres, vztek, nenávist, hněv, žárlivost, závist, prožitý šok, posttraumatickou stresovou poruchu (PTST či PTSD, z angl. Posttraumatic Stress Disorder) pocit samoty, nelásky, odloučení, marnosti, pocit vyhoření, strach ze smrti, strach z utrpení a bolesti, myšlenky na sebevraždu, anorexii, bulimii, alergie, bolesti hlavy i migrény, trauma z rozvodu i rozchodu – ať už k němu došlo nebo ještě ne, z potratu, úmrtí blízkého člověka i milovaného zvířátka, a jakékoliv zdravotní problémy.

To, co mi vadí, je můj problém

 

Pokud mám z čehokoliv ve svém životě nepříjemné pocity (emoce nebo tělesné), například: vadí mi to, mám vztek, je mi to líto, mrzí mě to, nemohu se s tím smířit, je mi z toho smutno, žárlím, hněvám se… a také píchá mě v zádech, bolí mě hlava, mám stažený žaludek, mám tu a tu nemoc, chorobu… Jsou to moje pocity a jsem to já, komu znepříjemňují život. A je lhostejné, jestli se moje nepříjemné pocity týkají mé osoby nebo někoho jiného. Negativní pocity mám já. Trvale změnit, vyřešit je tedy mohu zase jen já.


Metoda RUŠ vychází z několika jednoduchých zásad
Nepříjemné pocity vznikají po myšlence.


Jakákoli situace není sama o sobě dobrá ani špatná, je neutrální. Teprve naším pojmenováním – tedy po myšlence – se připojí nepříjemné či příjemné pocity, anebo zůstanou neutrální, podle toho, jakou myšlenku si svobodně zvolím.


Autor metody pan Karel Nejedlý ve své mnohaleté terapeutické praxi s tisíci klientů došel k poznání, že pocit následuje vždy po myšlence. Prací na sobě i svých klientech si tuto pravdu denně ověřujeme.

 

Naučme se vnímat sebe

Pokud se naučíte dobře vnímat svůj vnitřní svět – uvědomovat si svoje pocity, změny ve svém těle – můžete obráceným postupem (která myšlenka mi způsobila tento pocit?) onu prvotní myšlenku najít a vyčistit („vyřadit“, vyrušit ze svého života). Chce to ovšem určitou praxi.

 

Většina z nás si neuvědomuje svoje myšlenky. Namítáme, že jsme na nic, ale opravdu na nic nemysleli a přitom máme nepříjemné pocity.

Je to tím, že naše psychika působí asociativně.

 

Asociativní působení psychiky

Naše tělo má úžasnou paměť. S obrovskou kapacitou. Ta v každé chvíli našeho života vše pečlivě, sleduje a zapisuje. Je to ohromná spousta informací. Některé jdou přes naše vědomí (co vidím, cítím, slyším...), o jiných ani nevíme (třeba hladina cukru v krvi, tlak, tělesná teplota). Všechno je uloženo v naší paměti, jako v perfektně vedeném archivu.

 

Představte si, že nějaká situace je vám velice nepříjemná. Třeba se na vás maminka rozzlobí, když něco provedete. Vy si řeknete: „Je na mě zlá“. Celá věc je pečlivě zapsána a uložena do vašeho "archivu". A vy zapomenete.

Po nějakém (třeba i hodně dlouhém) čase se můžete dostat do situace, která vám – vaší ukryté databance – nějak připomene tu tehdejší situaci. Třeba potkáte v obchodě ženu, která má například stejný účes, jako maminka tenkrát. Vaše tělo se automaticky nastaví do stavu v jakém bylo tenkrát (začnete mít stejné pocity), a vy opět prožíváte: „Je na mě zlá“. A paní vám například pěkně vynadá.


V té chvíli se vám „jenom“ zjitřila vaše původní myšlenka „Je na mě zlá“, kvůli které jste znovu prožili obdobnou událost, jako tenkrát v dětství. Dobrá zpráva je: můžete to změnit.

 

 
 

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)