Luminismus

Vyvíjel se především v letech 1850 - 1870 a volně navazoval na tradici Impresionismu a Pointilismu.

Malíři se od těchto stylů příliš nelišili atmosférou obrazů, zachycující prchavý okamžik a náladu krajiny, na rozdíl od impresionistů si ale zakládali na tom, že světlo malovali hladce, bez znatelných tahů štětce. Umělci, malující krajinky tímto stylem se vyznačují tím, že byli velmi úspěšní a jejich obrazy se dobře prodávaly už za jejich života a tak měli dostatek financí na cestování, při kterém sbírali veškerou inspiraci.

Asi nejvýraznějším představitelem tohoto stylu je Albert Bierstadt. Vytvářel své dramatické obrazy krajin amerického západu ve spolupráci s fotografem. George Caleb Bingham maloval hlavně portréty, ale jeho realistické krajinky se také řadí k Luminismu. Po studiích v Německu se ale bohužel vzdal své osobitosti a maloval už jen v přísně akademickém stylu.

Dalším úspěšným luministou byl "naivní" malíř Alfred Thompson Bricher, který se často vydával vytvářet své olejomalby do Bílých hor. Později se velmi zdokonalil v akvarelu, kterým se mu lépe zachycovala harmonie přímořských krajin.

Frederic Edwin Church nacházel inspiraci na dobrodružných výpravách do Jižní Ameriky.

Původně architekt Jasper Francis Cropsey se proslavil svými precizními kompozicemi podzimních krajin.

Trochu odlišnějším stylem maloval Martin Johnson Heade. Zvláštním způsobem zachycoval přímořskou krajinu a brazilské pralesy. Protože měl v plánu vydat knihu s ucelenou sérií obrázků kolibříků, tito ptáčci se pak objevovali na všech jeho dalších obrazech, i když knihu nakonec nikdy nevydal.

Zajímavé jsou také malby Johna Fredericka Kensetta, mořská pobřeží Fitze Hugha Lanea, nebo třeba melancholií francouzské krajiny ovlivněný Homer Dodge Martin...