První krůčky do
světa výtvarného umění
v profesionálně vedených
kroužcíchKURZY DĚTI
Pusťte se do
radostného tvořeníJEDNODENNÍ DÍLNY
Rezervujte si místo
včas, využijte možnost
zkušební hodiny zdarma!PŘIHLÁŠKY
Napište nám
nebo zavolejte,
rádi Vám s výběrem
vhodného kurzu poradímeKONTAKTUJTE NÁS
Byli jste v roce 2006 na výstavě "Dekadence - V barvách chorobných" v Obecním domě? V dnešním článku si jí trochu připomeneme...
Na této výstavě jsme mohli vidět díla českých umělců z let 1880 - 1914, kteří se věnovali takzvané "dekadenci". Dekadence znamená úpadek, rozklad.
Dekadentní umělci se postavili proti tehdejšímu hlavnímu klasicistnímu proudu. Inspirovali se depresí, zmarem, beznadějí, temnotou, ale také alkoholem a drogami. Jejich díla v sobě skrývají tajemství, záhadnou symboliku, někdy jsou morbidní i děsivé. Dekadenti se většinou zajímali o esoterismus, východní moudrosti, magii, a podobně.
Mezi dekadenty můžeme najít mnoho umělců, od velmi známých až po zapomenuté. Například pastely Alfonse Muchy, ranné sochy Františka Bílka nebo Jana Štursy v sobě kupodivu skrývají dekadentní motivy. Obrazy jsou potemnělé, postavy různě deformované, démonické... Nesou názvy jako "Hniloba", "Bolest", "Pohřeb sebevraha", "Svrasklý obličej mrtvoly" atd... Výstavu už shlédnout nemůžete, dekadentní ponurost si můžete ale prohlédnout sami například v obrazech Josefa Váchala, Edvarda Muncha, pastelech a kresbách Karla Hlaváčka, Egoa Schieleho a v dílech mnoha dalších autorů.
Na závěr jedna dekadentní báseň Jiřího Karáska ze Lvovic:
A zápach hniloby je cítit všude,
své jedy rozkladné Zmar na vše lije,
i slunce uhnívá tak divně rudé...
V mých žilách krev se odpařuje žhavá,
a tělo slábnouc konec agonie
a konec všeho, všeho očekává.
Ale jinak přejeme hezký den! :-)
.jpg)