Dějiny Románského umění
Evropa je zahlcena křesťanstvím a na území bývalé západořímské říše vzniká Románský sloh. Hovoříme o konci 11. – počátku 13. století. Románskému slohu slouží jako vzor Řím (Roma), proto tento název. Navazujeme na přežívající antickou kulturu. Už v době románské dochází k zakládání prvních univerzit (Bologna 1119, Paříž 1150, Oxford 1167, Cambridge 1233), na nichž se učila scholastika podpírající věroučné teze. Nejvýznamnější stavby vznikly v té době v Itálii, Francii a Německu. Pozoruhodná je i románská architektura ve Španělsku, Anglii a Nizozemí.
Jak jsem zmiňovala, jejich vzorem jsou římské stavby, které působí těžkopádně a velmi masivně. Uplatnila se zde křížová a válená klenba. Okna byla obloukovitá a malá a to proto, že museli nést tíhu a tlak kleneb, které byly zachyceny sloupy a pilíři. Sloupy byly děleny na patku, dřík a hlavici. Největšími proměnami prošla hlavice sloupu, někdy napodobující hlavici korintskou. Materiál, který používali k výrobě byl kámen a cihla. Používalo se také kvádříčkové zdivo z tesaného kamene.
Portály a sloupy byly zdobeny reliéfy. Římsy stavby zdobí motiv obloučkového vlysu.
Stavby byly sakrální (kostely, kláštery, hrady). Stavěly se Baziliky (obdélníkový i složitější půdorys, např. Transept – příčná loď), chrámy, kostely (kostel sv. Marka v Benátkách – byl dostaven v gotice).
Sochy byly stavěny neznámými tvůrci a často byly zakomponovány do architektonických staveb. Náměty byly rostlinné, živočišné, náboženské, nebo ornamentální. Postavy byly strnulé, bez výrazu, schématické. Vzhledem k tomu, že šlo o vyjádření myšlenky křesťanství, byly řazeny vedle sebe bez vztahu k sobě a nebyly ani příliš anatomicky přesné. Byla to tz. Hieratická perspektiva.
Dochovaly se také některé fresky a knižní malba. Postavy jsou opět strnulé, podřízeny schematičnosti a také zde vévodí pevná lineární kresba.
U nás se dochovaly např. kostelíky s pevnou věží obranného charakteru a pozůstatky hradů. Je to např. Rotunda sv. Jiří na Řípu a sv. Kateřiny ve Znojmě. Velmi hezká je i Bazilika sv. Jiří (část Pražského hradu).
Kristýna Čejková
„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ Jmenuji se Kristýna a na světě jsem již téměř 30 let. Už ve škole mě vždy bavily dějiny, zajímám se o dávné i nedávné kultury, o výtvarné umění a baví mě dávat věci do souvislostí. Velmi ráda se psaným slovem podělím o zajímavé informace s vámi, milí čtenáři. Budu psát nejen o historii a technikách, ale budu vám přinášet i zajímavé rozhovory a reportáže z různých výstav a zajímavých designových akcí. Stanu se vaším (doufám oblíbeným) průvodcem. Jsem amatérská blogerka/básnířka/spisovatelka, jejíž nejlepší přítelkyně je klávesnice. Píši nejenom o umění a historii, ale také vtipné fejetony o životě, zúčastňuji se i spisovatelských soutěží. Psaní mě baví a naplňuje. Doufám, že pro vás budou moje texty přínosné, a že strávíte příjemné chvíle při jejich čtení.
Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022
Napište nám
Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)