Dějiny antického Říma

Byli především řemeslníci, obchodníci, námořníci a vojáci. Jejich písmo – etruština – nebylo doposud rozluštěno. Veškeré informace o nich tedy máme z dochovaných archeologických nálezů a také z písemných nálezů jiných kultur. Ke stavbě používali cihly i kameny a tvořili klenby a oblouky. Kromě domů stavěly také kanalizaci a vodovody. Etruskové také výborně zpracovávali kovy. Nejvíce informací máme z dochovaných hrobek. Ostatní stavby se bohužel nedochovaly, neboť byly ze dřeva.

Snažili se také realisticky zachytit postavy a zvířata. Socha vlčice se stala symbolem Říma. Vytvářeli i velké množství fresek, které byly umisťovány především na hrobkách. Byl to velmi osobitý projev.

Jak už jsem zmiňovala, Římané aplikovali znalosti převzaté od Etrusků, ale přitom pokračovali v Řecké tradici. Vzniká nová kultura. Kultura Říma, založena r. 753 př.n.l. jako centrum veškerého umění a obchodu.

Římané zdokonalili stavitelské techniky a vynalezli nové typy staveb a nové technologie. Byli velmi praktičtí a začali používat cihlu a beton. Stavěli baziliky ( Maxenciova bazilika), lázně (Diokleciánovi lázně), amfiteatry (Koloseum – kapacita 40 000 sedících a 5000 stojících míst). Amfiteátry byly nezastřešené, měly stupňovité hlediště uprostřed s arénou. Vytvořili také síť dálnic, vodovody, akvadukty (např. Agrippův akvadukt v Nimes) a Pajánův most přes Dunaj.

Z Římské doby máme dochovány deskové malby, fresky a mozaiky. Typickým námětem pro fresky byla krajina a příroda. Nejvíce maleb nalezneme ve městech Herkulanea a Pompejích. Jejich malířství rozdělujeme do čtyř skupin. Inkrustační (strukturální) – velmi živé barvy a předlohou je Řecko. Další je iluzivní architektura (architektonický) – cílem bylo pomocí perspektivy opticky rozšířit prostory. Následuje ornamentální – cílem bylo vyvolat požitek u pozorovatele. Poslední, fantaskní styl kombinuje předchozí dva styly. Z deskového malířství jsou dochovány fajjumské portréty. Jeden z portrétů je v Národní galerii v Praze.

V antickém Římě byly velmi populární busty a podobizny. Později byli císaři zobrazováni téměř jako bohové (např. Klaudius jako Jupiter). Historické reliéfy zobrazovaly vítězná tažení Římanů (Trajánův sloup – 43 m vysoký, plný reliéfů zobrazujících vítězství legií) a snad každé náměstí zdobily jezdecké sochy. Sochařství vychází z řeckého. Tvořili ho reliéfy na vítězných obloucích, vytvářeli portréty, např. Jezdecká socha Marca Aurelia z bronzu.

"Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti...", Marcus Tullius Cicero

  Kristýna Čejková

„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ Jmenuji se Kristýna a na světě jsem již téměř 30 let. Už ve škole mě vždy bavily dějiny, zajímám se o dávné i nedávné kultury, o výtvarné umění a baví mě dávat věci do souvislostí. Velmi ráda se psaným slovem podělím o zajímavé informace s vámi, milí čtenáři. Budu psát nejen o historii a technikách, ale budu vám přinášet i zajímavé rozhovory a reportáže z různých výstav a zajímavých designových akcí. Stanu se vaším (doufám oblíbeným) průvodcem. Jsem amatérská blogerka/básnířka/spisovatelka, jejíž nejlepší přítelkyně je klávesnice. Píši nejenom o umění a historii, ale také vtipné fejetony o životě, zúčastňuji se i spisovatelských soutěží. Psaní mě baví a naplňuje. Doufám, že pro vás budou moje texty přínosné, a že strávíte příjemné chvíle při jejich čtení.