První krůčky do
světa výtvarného umění
v profesionálně vedených
kroužcíchKURZY DĚTI
Pusťte se do
radostného tvořeníJEDNODENNÍ DÍLNY
Rezervujte si místo
včas, využijte možnost
zkušební hodiny zdarma!PŘIHLÁŠKY
Napište nám
nebo zavolejte,
rádi Vám s výběrem
vhodného kurzu poradímeKONTAKTUJTE NÁS
Římská kultura měla svůj jasný vzor. Předcházelo jí umění etruské. Vše, co Etruskové vytvořili, rozvíjeli nadále Římané, avšak zachovali si svůj specifický styl.
Ačkoli byli Etruskové lidé neznámého (neindoevropského) původu, svou říši rozvinuli na území dnešního Toskánska. Bylo to v 7. století př.n.l.; ve 3. století př.n.l. podlehli moci Říma.
Byli především řemeslníci, obchodníci, námořníci a vojáci. Jejich písmo – etruština – nebylo doposud rozluštěno. Veškeré informace o nich tedy máme z dochovaných archeologických nálezů a také z písemných nálezů jiných kultur. Ke stavbě používali cihly i kameny a tvořili klenby a oblouky. Kromě domů stavěly také kanalizaci a vodovody. Etruskové také výborně zpracovávali kovy. Nejvíce informací máme z dochovaných hrobek. Ostatní stavby se bohužel nedochovaly, neboť byly ze dřeva.
Snažili se také realisticky zachytit postavy a zvířata. Socha vlčice se stala symbolem Říma. Vytvářeli i velké množství fresek, které byly umisťovány především na hrobkách. Byl to velmi osobitý projev.
Jak už jsem zmiňovala, Římané aplikovali znalosti převzaté od Etrusků, ale přitom pokračovali v Řecké tradici. Vzniká nová kultura. Kultura Říma, založena r. 753 př.n.l. jako centrum veškerého umění a obchodu.
Římané zdokonalili stavitelské techniky a vynalezli nové typy staveb a nové technologie. Byli velmi praktičtí a začali používat cihlu a beton. Stavěli baziliky ( Maxenciova bazilika), lázně (Diokleciánovi lázně), amfiteatry (Koloseum – kapacita 40 000 sedících a 5000 stojících míst). Amfiteátry byly nezastřešené, měly stupňovité hlediště uprostřed s arénou. Vytvořili také síť dálnic, vodovody, akvadukty (např. Agrippův akvadukt v Nimes) a Pajánův most přes Dunaj.
Z Římské doby máme dochovány deskové malby, fresky a mozaiky. Typickým námětem pro fresky byla krajina a příroda. Nejvíce maleb nalezneme ve městech Herkulanea a Pompejích. Jejich malířství rozdělujeme do čtyř skupin. Inkrustační (strukturální) – velmi živé barvy a předlohou je Řecko. Další je iluzivní architektura (architektonický) – cílem bylo pomocí perspektivy opticky rozšířit prostory. Následuje ornamentální – cílem bylo vyvolat požitek u pozorovatele. Poslední, fantaskní styl kombinuje předchozí dva styly. Z deskového malířství jsou dochovány fajjumské portréty. Jeden z portrétů je v Národní galerii v Praze.
V antickém Římě byly velmi populární busty a podobizny. Později byli císaři zobrazováni téměř jako bohové (např. Klaudius jako Jupiter). Historické reliéfy zobrazovaly vítězná tažení Římanů (Trajánův sloup – 43 m vysoký, plný reliéfů zobrazujících vítězství legií) a snad každé náměstí zdobily jezdecké sochy. Sochařství vychází z řeckého. Tvořili ho reliéfy na vítězných obloucích, vytvářeli portréty, např. Jezdecká socha Marca Aurelia z bronzu.
"Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti...", Marcus Tullius Cicero
Kristýna Čejková
„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ Jmenuji se Kristýna a na světě jsem již téměř 30 let. Už ve škole mě vždy bavily dějiny, zajímám se o dávné i nedávné kultury, o výtvarné umění a baví mě dávat věci do souvislostí. Velmi ráda se psaným slovem podělím o zajímavé informace s vámi, milí čtenáři. Budu psát nejen o historii a technikách, ale budu vám přinášet i zajímavé rozhovory a reportáže z různých výstav a zajímavých designových akcí. Stanu se vaším (doufám oblíbeným) průvodcem. Jsem amatérská blogerka/básnířka/spisovatelka, jejíž nejlepší přítelkyně je klávesnice. Píši nejenom o umění a historii, ale také vtipné fejetony o životě, zúčastňuji se i spisovatelských soutěží. Psaní mě baví a naplňuje. Doufám, že pro vás budou moje texty přínosné, a že strávíte příjemné chvíle při jejich čtení.
