Dějiny antického Řecka

Krétské umění se rozvíjelo ve 2 tisíciletí př.n.l. na ostrově Kréta. Zajímavý je např. labyrint v paláci v Knóssu. Tento palác byl velmi rozsáhlý a bylo to sídlo krále Mínóa. Měl červeno- černé sloupy a bohatou freskovou výzdobu. Na zdech byly malůvky převážně mořských motivů, jako např. delfínů a také skoky přes býka, neboť měli v oblibě provádění náboženských obřadů s býky. Proslavené jsou také černo-červené vázy.

Mykénské umění navazuje na Krétské. Hovoříme o 2/2 2. tisíciletí př.n.l.  Město Peloponés – proslulé mohutnými hradbami se Lví bránou. Ta tvořila monumentální vstup do pevnosti. Byla tvořena  monolitovými tympanony, kde dvojice lvů adoruje sloup. Zdivo bylo kyklopské. Byl zde nalezen hrobový okruh – celkem zde bylo pohřbeno 19 lidí, hrob č. 5 = hrobový poklad – Agamemnonova zlatá maska. Později Mykény byly napadeny kmenem Dórů.

Kultura Řecka byla opravdu velmi významná. Na Peloponésu byly dva kmeny. Dórové a Iónové. Řecké dějiny začínají od 776 př.n.l., kdy byly i první Olympijské hry.

Vývoj architektury byl především spojován v souvislosti s chrámy. Na sloupech byly kamenné vodorovné trámy. Chrámy měly několik typů a lišily se právě již zmiňovanými sloupy. Kámen spojovali čepy, nebo dřevěnými kolíky, cihlami a dřevem.

Rozdíly v architektuře:

Řád dórský – střízlivá výzdoba, mohutný, masivní, prostý, nemá patku. Př.: Akropole -  na vyvýšeném místě města, které vznikaly za krále Perikla. Nejznámější je Parthenón, uvnitř nějž je socha bohyně Athény, která měří 10 metrů.

Řád iónský – je lehčí než dórský a více střízlivý. Je rozdělen na patku, dřík a hlavici, která je zdobená spirálou. Příkladem je div světa – Artemidin chrám v Efesu dlouhý 120 metrů, jehož sloupy dosahují výšky až 18 metrů.

Řád korintský – je více zdobený než iónský a hlavice je zdobená rostlinnými motivy. Prostupuje až do římské kultury.

Řekové rádi a často stavěli převážně lázně, divadla, stadiony a amfiteátry. Velmi známé je divadlo v Epidauru.

Soch se dochovalo velmi málo. Jsou to sochy mladých atletů a žen v dlouhých šatech. Představovaly ideál antické krásy a tvářily se velice realisticky. Příkladem je dochovaná socha Diskobolose od Myróna, nebo jinocha uvazujícího si stužku od Polykleitose. Velmi známá je socha Dia ze slonoviny s pozlacenými vousy, měřící 12 metrů od Feidiase. Další dochovaná socha je Afrodité od Praixtalése.

Z malířství se nedochovalo bohužel nic. Díla známe pouze z římských kopií. Jednalo se zejména o freskovou tvorbu a deskové malířství.

Malby na keramice zpočátku geometrické, později tzv. „černofigurový a červenofigurový sloh“. Motivy zobrazovaly běžný život, či mytologii.

„Dejte mi opěrný bod a já pohnu Zemí.“ Archimédes         

  Kristýna Čejková

„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ Jmenuji se Kristýna a na světě jsem již téměř 30 let. Už ve škole mě vždy bavily dějiny, zajímám se o dávné i nedávné kultury, o výtvarné umění a baví mě dávat věci do souvislostí. Velmi ráda se psaným slovem podělím o zajímavé informace s vámi, milí čtenáři. Budu psát nejen o historii a technikách, ale budu vám přinášet i zajímavé rozhovory a reportáže z různých výstav a zajímavých designových akcí. Stanu se vaším (doufám oblíbeným) průvodcem. Jsem amatérská blogerka/básnířka/spisovatelka, jejíž nejlepší přítelkyně je klávesnice. Píši nejenom o umění a historii, ale také vtipné fejetony o životě, zúčastňuji se i spisovatelských soutěží. Psaní mě baví a naplňuje. Doufám, že pro vás budou moje texty přínosné, a že strávíte příjemné chvíle při jejich čtení.