Report - Z vernisáže Báry Chlastákové v Galerii Nina Hedwic

A také pro plátno je, jak se na našem setkání dozvídám, pocit té správné korespondence věcí, tvarů, barev (převážně různých stvoření, rostlin a zvláštní architektury) určující. Barbora na ně nahlíží a celý obraz před sebou doslova roztáčí a teprve postupně jej vyplňuje a sestavuje jeho obsah. Maluje jen tak bez přípravy, avšak dravou tvořivost vždy pokorně podřizuje patronátu harmonie. Tento pocit, jakási patřičnost a přesto iluzivnost věcí a především dojem nekončícího pohybu, či chceme-li, vzájemného tance všech objektů, je pro autorku nejdůležitější.

Aranžmá své stávající expozice v ateliéru U Niny navíc Bára stylizovala v podstatě do podoby obrovského květu, který návštěvníka nejprve nechává postávat na svém okraji, ale postupně ho pohlcuje směrem do svého středu. (Konkrétně zde se také objevuje asi nejvíce návštěvníky oslovující plátno s všezahrnujícím názvem „Orgasmus“.)

Na vernisáži k dotyčné výstavě pojmenované „Večerní tvář“ se mi také přihodila zvláštní věc. Patrně poprvé jsem se za celý večer nesetkala s jediným negativním hodnocením. Třeba to byla nejistota, třeba to nebylo zamilování, ale vždy to byl jednoznačný respekt nebo obdiv k povaze děl. Každý obraz představoval svůj vlastní svět, náladu, poselství; každý precizně promyšlený (možná spíše procítěný) a namalovaný tak, aby i použité barvy, rytmus, technika, odpovídaly. Barbora prostě maluje, „vymalovává se“ ve svém díle celou svou bytostí. Osobně by mne zajímalo, zdali v tomto duchu malířské poctivosti a autenticity vychovává i své studenty na jednom z pražských gymnázií (a koneckonců všechny své žáky včetně seniorů či naopak nejmladších dítek).
Přitom je prosta velkých uměleckých ambic, nepředjímá svůj osud. Stejně jako ve svém díle, i ve svém životě, nechává věci jednoduše plynout. A, jak sama říká, tak k ní nenásilně přijde vždy to, co právě má.

• Výstava je k vidění do 5. 6. 2014 v Galerii Nina Hedwic, Balbínova 28
• www.uniny.cz