V uplynulém týdnu se v Praze hodně mluvilo o Munchovi; proběhla přednáška o jeho životě a díle ve Skandinávském domě, konference na Avu, promítání filmu v Městské knihovně a komentovaná prohlídka v Národní galerii. To vše při příležitosti 150 let výročí jeho narození. Tento festival si kladl za cíl představit nejvýznamnějšího norského malíře z různých úhlů.
Munch se narodil v roce 1863, v tvorbě ho inspiroval jeho docela zasmušilý osud. Brzy mu zemřela matka a jeho otec poté upadl do jakéhosi náboženského fanatismu. V mladém věku zemřela i jedna z jeho sester, další byla psychicky nemocná. Se svými bratry údajně usoudil, že se v jejich rodině dědí nemoc a šílenství, proto se prý rozhodli sami nikdy nemít děti. Munch pracoval v cyklech, vracel se ke stejným tématům, které maloval a kreslil v různých variantách. Jedním z témat byla právě jeho rodina; smrt matky, umírající sestra... Jeho dílo působilo ve své době velmi skandálně, přesto byl ale už tehdy považován za jednoho z nejvýznamnějších žijících umělců. Později se začal přátelit s bohémy a anarchisty, začal malovat více své vnitřní pocity než realitu. Problémy mu dělaly také vztahy, v té době se často v obrazech vracel k tématu "upířích" žen. Většinu obrazů namaloval v hotelových pokojích, často totiž střídal místa pobytu. Žil v Paříži, Berlíně, v Holandsku, Itálii... Ke konci života žil na venkově, kde se věnoval hlavně malbě krajin a zemědělských motivů.
Součástí přednášek byla také prezentace české výpravné publikace Být sám, která vyšla u příležitosti 100. výročí Munchovy pražské výstavy v roce 1905. Úryvky z knihy četla překladatelka a spoluautorka knihy Jarka Vrbová. Současně byl také prezentován komiks Munch norského spisovatele Steffena Kvernelanda. Na konferenci přednášeli významní kunsthistorici, mluvilo se o překladu Munchových zajímavých deníků do češtiny. Za zmínku určitě také stojí životopisný film z roku 1974, který popisuje nejen důležité události v Munchově životě, ale také vykresluje tehdejší společnost Kristianie (dnešní Oslo). Komentovaná prohlídka ve Veletržním paláci se pak zaměřila hlavně na jeho dílo Tanec na břehu, který býval součástí Munchova známého cyklu 22 obrazů Vlys života. Tento cyklus byl naposledy prezentován při výstavě v roce 1905 v Praze, díky níž se Munch proslavil v českém prostředí, a která zásadním způsobem ovlivnila české moderní umění. Dále se mluvilo o obraze ze zcela jiného období jeho tvorby, a tím je Pobřežní krajina u Lübecku.