MgA. Jirka Houska studoval na střední Výtvarné škole Václava Hollara a na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru prof. Zdeňka Berana.
Od roku 2013 zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze. V roce 2015 vyšla jeho série maleb na téma tajemných zvířat, jako ilustrace v knize Stezkami záhadných zvířat, předního českého kryptozoologa Ing. Jaroslava Mareše. 

 
Jaké kurzy v ateliéru Malování kreslení vedeš?
Kurz olejomalby, kurz malby a kresby, několikrát do roka workshop malby portrétu podle živého modelu, přednášky o technikách malby a jednou či dvakrát do roka mívám přednášku na téma "Dějiny umění od pravěku po současnost ve sto dvaceti minutách".

Pro koho jsou tvoje kurzy určeny?
Pro plnou věkovou škálu, od dětí po důchodce, podmínkou pro spodní hranici je, aby účastník během kurzu nezlobil. Spektrum důvodů, proč lidi do mých lekcí chodí je tedy široké, od těch co se připravují na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy, přes lidi, kteří se potřebují zlepšit v kresbě, či vnímání barev kvůli svému zaměstnání, po lidi, kteří to mají jako koníčka a chtějí tím třeba jen prohloubit svoje vnímání světa.

Jak bys charakterizoval svojí výuku?
Rozhodně se mi příčí komukoliv něco nařizovat, každý je jiný, proto by bylo nesmyslné chtít po všech, aby všichni malovali to samé a tím samým stylem. Jsem rád, když si lidé vybírají svoje vlastní témata, pokud někdo neví, pomůžu mu vybrat, co by pro něho bylo nejlepší začít malovat. Trochu jinak je to u úplných začátečníků, kteří by si měli vyzkoušet pár základních námětů, nicméně i tak dávám vždy na výběr z několika možností, podle toho, co koho baví, jako například mezi cvičením na perspektivu a plyšovým medvídkem.

Jaké jsou tvé zkušenosti s výukou či vedením kurzů?
V kurzech Malování kreslení učím od roku 2012. Zažil jsem tedy už nejrůznější druhy stylů a všiml si už spousty typických chyb, kterých se mnozí velmi často dopouštějí, ať už u kresby portrétu, figury, či židle, nebo při míchání barev.

Zúčastnil/a ses nějaké výstavy?
Od roku 2008 mívám každý rok jednu až dvě samostatné výstavy, kde představuju nové obrazy, k tomu jsem se zúčastnil řady společných a kolektivních výstav.

Můj největší dětský sen? Vidět mokele mbembe

Můj nynější sen? Vidět živýho mamuta

Co mě přivedlo k umění? Přišlo to samo

Můj umělecký vzor: Nemám vzor, ale za nejlepší malíře považuju Vojtěcha Hynaise a Zdeňka Buriana

Můj životní vzor: Není dobrý mít vzor, rád se přiučim od lidí, kteří mě inspirujou, ale vzor je silný slovo

Nejzajímavější zážitek ze studia? Údiv nad tim, že velký množství lidí vyvine největší aktivitu při přijímačkách a pak se flákaj

Jak jsem se dostal do tohoto výtvarného ateliéru? Byl jsem osloven

Čeho bych chtěl v životě ještě dosáhnout? Nezačít stagnovat.

Jak bych se jednou větou charakterizoval? Nerad ztrácim čas