Slavní umělci 3: Katarína Janečková-Walshe

Její svěží a radostná malba připomíná místy mistrovské a uvolněné zacházení s barvou ve zralém díle Oskara Kokoschky a její vynikající kreslířská technika společně se silně exaltovaným erotismem hraničícím s pornografií může být spřízněná s díly Egona Schieleho či Gustava Klimta. Svým balancováním na hranici pornografického kýče pokračuje malířka v tradici „středoevropské erotické provokace“, tedy fenoménu, který se zakládá na přirozeném rebelství umělce vůči reziduím sociální rigidity přežívající v naší středoevropské společnosti tradičně spjaté s habsburským pohupováním se na krásném modrém Dunaji. Osobní ikonografie autorky osciluje mezi otevřeně sexuálními akty nedospělých dívenek ve vzájemné interakci se silně antropomorfizovanými plyšovými medvědy, kteří zde mohou představovat aluzi na traumata prožitá v dětství či odkaz na dětskou hru, ve které se umělec-dítě dokáže znovu a znovu plně realizovat a ovládat tak běh světa podle svých představ.