Imaginace z pohledu psychologie 2.díl

29.10.2012 09:42

Vítejte ve světě imaginace podruhé!
Imaginace z pohledu psychologie, článek Lenka Ur - Imaginace 2.díl

V rovině teoretické i experimentální psychologie byla opakovaně a velmi často diskutována otázka vztahu imaginace a kreativity k aktivitě mozkových hemisfér.
Pravá hemisféra je z anatomického hlediska jedinečně uzpůsobená pro tvořivost, vizuálněprostorové vztahy a vnímání současně probíhajících dějů na neverbální úrovni, je intuitivní, analogová. Má totiž větší objem tzv. „asociační kůry“, ve které se odehrává zpracování informací a jejich složitá integrace, aktivita pravé hemisféry, což nelze neopodstatněně generalizovat, ovšem je dokázáno, že v průběhu tvořivého myšlenkového procesu je vyšší aktivita pravé hemisféry, zpracovává obrazný materiál globálně,
Levá hemisféra je zodpovědná za jazykové schopnosti jako čtení, psaní, mluvení (fonetiku, syntax, sémantickou analýzu), je centrem matematické abstrakce, a exaktního myšlení Bývá charakterizována jako analytická, logická, propoziční, digitální, vyhodnocuje formálně logickou cestou verbální materiál v konkrétním čase.
Obě hemisféry spolupracují a doplňují se. V reálném životě jsou procesy spojené s vytvářením představ natolik složité, že je velmi obtížné, abychom byli schopni je zcela prozkoumat. K tomu, aby se tvořivost mohla úspěšně diferencovaně projevit, je potřebné dosáhnout určitou úroveň inteligence a určitý kognitivní styl.
Rozlišujeme dva typy poznání: intuitivní a logický - operující buď s "obrazy" nebo s"pojmy".
Mnohé výzkumy potvrzují, že vznik tvůrčích nápadů neprobíhá většinou zcela v souladu s principy"krokové logiky" a schopnost vynalézat nestojí primárně na úrovni racionálního uvažování, ale spíše kvalitách „zdravé iracionality“ (Hlavsa. Maslow aj.). Teprve při realizaci je optimální vyváženost funkcí "ratia" i "imaginatia". Snílkové s přebujelou fantazií nebývají tvůrčí, stejně jako "byrokrati".
V poslední době se ale imaginace stále více zdůrazňuje i v souvislosti s technickou a vědeckou tvořivostí, inovacemi a podobně.

Imaginace jsou určené pro lidi, kteří chtějí udělat něco pro své hlubší sebepoznání, zapracovat na svém vlastním osobnostním růstu a využívat pozitivně své vlastní zdroje, ať již projevené či dosud skryté. V případě skrytých zdrojů je tato metoda imaginace pomáhá odkrýt, poznat a porozumět jim. Naznačuje také, jak je ve svém životě pozitivně a prakticky využít. Je to velmi dobrý prostředek k efektivnímu hledání sebe sama a je dobré se imaginacemi zabývat, i když člověk není nemocný.
Před imaginací je potřeba zklidnit mysl a uvolnit tělo. Uvolnění prohlubuje v imaginaci větší barvitost, plasticitu a větší otevřenost vůči emocím. Imaginace se dají dále zpracovat výtvarně nebo pomocí dramaterapie, čímž se pomůže prožívaný děj posunout více do vědomí. Imaginativní cvičení mohou lidem s traumatickými prožitky pomoci k větší stabilitě a ke schopnosti být sami sobě oporou. Terapeutický efekt, který imaginace přináší, je zacelení psychického rozštěpení celistvé duše na vědomou a nevědomou část. Do konceptu výhradně vědomého Já vnáší na první pohled cizorodé prvky, které se později mohou nazírat jako součásti širší osobnosti. Z tohoto hlediska imaginace koncipuje proces individuace a ustanovení psychického středu v Self - Bytostném Já.

Imaginace nejsou vizualizace, nejedná se ani o prázdné fantazírování, hypnózu ani sugesce. Vizualizace jsou vůlí vytvořené a řízené představy, jež hrají velkou roli v autosugesci a hypnoterapii. Oproti tomu imaginace pracuje především se symboly, které v průběhu imaginace samy vznikají a objevují se před naším vnitřním zrakem. Nic z toho, co vidíme, se nesnažíme měnit, pouze pozorujeme, k jakým změnám spontánně dochází. Nakonec, když se vnitřní obrazy dají do pohybu a začnou se samy přetvářet a rozvíjet svým vlastním životem, vstoupíme do imaginace i my a staneme se její součástí. Imaginace vždy obsahuje určitou výpověď, která není vyjádřena slovy nebo pojmy, ale v mnohoznačné šíři obrazových významů. Proto je důležitá pomalá, krok za krokem postupující vlastní interpretace symbolických obsahů. Imaginace pracuje především s vlastním poznáním prostřednictvím prožitku. Od vnitřních obrazů je jen krok ke snům, se kterými se dá pracovat podobně jako s imaginacemi.
Důležitým pramenem je symbolika a rituál a od jejich studia je přímá cesta ke zkoumání imaginace. Symboly pocházejí z různých náboženství, bájí, legend a mýtů, některé mají univerzální význam, znázorňují archetypy vzniklé z kolektivního nevědomí. Jsou stálou výzvou pro naše myšlenky i pocity a lidé jsou jimi přitahováni a fascinováni, ovlivňují lidské myšlení a usilování. Hledání jejich významu pomáhá při řešení psychických problémů. Tentýž symbol může, ba dokonce musí mít pro různé lidi různý význam, zároveň mají význam v kontextu, v němž se objevují. Například, když se dvy lidé dívají na stejné mraky, každý v nich vidí něco jiného a mají různé reakce. Význam symbolů není jednotný, mění se s dobou, rozvojem kultury, náboženství, s odlišným místem, prostředím a situací, můžeme je pozorovat především v umění.

Fantazie je pouhý pomíjivý dojem a oproti imaginaci zůstává pouze na povrchu, ovšem imaginace je aktivní, smysluplný výtvor, kde obrazy mají svůj vlastní život. Je to také metoda, která nám umožňuje, abychom se vypořádali s iritujícími afekty. Pomocí imaginace můžeme nalézat vlastní možnosti a schopnosti jak se stát šťastnějšími, jak snáze utvářet svůj život a být méně závislí na vnějších vlivech. Je cestou k větší sebejistotě a samostatnosti, k individuálnímu rozvoji své osobnosti, s nímž přichází autonomie a sebevědomí.
Lenka Ur

 

Imaginace z pohledu psychologie, článek Lenka Ur - Imaginace 2.díl

Fotogalerie: Imaginace z pohledu psychologie 2.díl

Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)