Architektova sebevražda

Barokní životopisec Lione Pascoli dokonce podrobně popsal Borrominiho záchvaty, kdy prý dělal grimasy, obracel oči v sloup a řval jako lev. Na sklonku života se pak pečovatelé museli starat o to, aby architekt byl při záchvatech v bezpečí. Tyto pomocníky však považoval za škůdce, kteří nepatřičně manipulují s jeho osobou a jeho stavy pak byly ještě horší a život se pro něj stával nesnesitelným. V noci z 1. na 2. srpen 1667 Borromini po vzoru antických vojevůdců obrátil proti sobě meč a nalehl na něj. Netrefil se tak, aby ihned zemřel, a tak ho před tím, než zranění nakonec podlehl, ještě vyslýchala městská stráž, umělec se stihl vyzpovídat a sepsat testament. Sebevražedné jednání v něm údajně vyvolal sluha, který mu v noci odmítl donést světlo. Je však známo, že Borromini o smrti uvažoval již dříve, spálil totiž všechny svoje architektonické projekty kvůli obavě, že se proti němu spiknou jeho spolupracovníci a budou nápady vydávat za své vlastní.