NNZ - Nenápadný nezávislý zpravodaj - První krůček do světa barev

10.08.2014 18:17

Vážení příznivci, náhodní návštěvníci i vlastní konzumenti Ateliéru,

dovolte, abychom Vám nabídli seriál „Bezprostředních zpráv z kurzů“ od NNZ („Nenápadného nezávislého zpravodaje“) vydávajícího se za běžného návštěvníka. (Napadá mě přitom mimoděk otázka, zda existuje něco takového jako „běžný návštěvník kurzu“, je-li řeč o ateliéru v Balbínově.) Někdy se však NNZ ke své pravé roli i přizná, to aby mohl ostatní obtěžovat vlezlými dotazy beztrestně.

Tak tomu bylo i na první z jeho (… z mých…) výsadků. Příznačně a logicky se jednalo o kurz:

„První krůček do světa barev“ pod vedením Martina Mulače, 19. 7. 2014

Celý článek zde...

…přicházím pozdě. As usual. Je krásné horké červencové dopoledne, venku se teplota šplhá už teď ke třicítce, leč v Ateliéru je, hádám, příjemných dvaadvacet stupňů. Inu, poctivý kamenný dům ve vinohradské pražské čtvrti s tradicí.

Překotně a hlasitě se představuji, omlouvám svůj pozdní příchod a okamžitě začínám nasávat. …tím (ostatní kurzisti jsou mi svědky) myslím to, že jsem se ocitla na místě, kde každou uplynuvší minutou pro sebe získáváte něco nového. Nejsou to jen komentující a doplňující slova lektora, ale také a především přímo vaše odehrávající se aktivita na kartonu, který se napíná na desce stojanu před vámi. Pro někoho vyzývavě, pro někoho hrozivě, pro jiného v té čisté podobě ještě nic nesděluje. Možná je na místě použít zde jiného zájmena, a sice pro ženskou osobu, neboť pro tentokrát jsou v roli klientů samé dámy a naším lektorem je mladý praktikující umělec, MgA. Martin Mulač.

Vzezřením extravagantnější, do své práce na sto procent angažovaný a dobrou náladu šířící. Tak by asi šel Martin nejvýstižněji charakterizovat. A také tím, co je vždy moc důležité a co je také z celkové atmosféry vždy možné vycítit - že má svou práci rád. Tu výtvarnou ovšem, ale i tu s lidmi. Dokonce ten nejzelenáčtější zelenáč jako já díky němu získá pocit, že má k výtvarnému dílu co říci a především udělat, že určitý respekt získává už tím, když neobratně zápolí s tužkou či štětcem, podoben spíše svému tříletému synovi/dcerce/synovci apod. Důležité však patrně je, zda to činí s pozorností, enthusiasmem a myslí to i v nevážnosti trochu vážně.

Martin na úvod zmíní formuli, jíž převzal od svého učitele na Akademii výtvarných umění , prof. Jiřího Lindovského, a která vývojový proces začínajícího umělce asi dobře ilustruje:

„Začátečník nejprve nevidí a neumí. Později vidí a neumí a nakonec vidí a umí.“ A tvoří… Dodávám si já. A právě téma „pozorování objektu“ je na kurzu naším prvním.

První věc, kterou předpokládá dobrá kresba a která možná zůstává tou první provždy. Předmět v roli jediného objektu vaší pozornosti, vaše nejskutečnější skutečnost: proporce, tvar, stíny, barvy; vtip. Martin povídá o všech aspektech. Zboštěn je v této

souvislosti pomalu poslední hrneček i erární atelierní sklenička s letitým meruňkovým

kompotem… Cokoliv kolem může posloužit jako ten nejlepší model…!

Pauza na oběd přichází skoro nevítána, všechny jsme zabrány do práce.

Kdo vlastně přišel? Magda, lekorka jazyků, Marcela z Jičína, Míša, dentální hygienistka a Helena přijevší až ze severočeského Podještědí.

Dvě z dam sem zavítaly především kvůli tomu, aby se před nejmladšími ze svých rodin nemusely schovávat, přijde-li na malování, jinak ve směs zkrátka pro nový prostředek odpočinku a zároveň propojení se sebou sama. Dnešní, mnohdy šílený, svět si docela určitě žádá špetku toho příležitostného zastavení a estetična.

A po obědě, hurá zpět za stojany. Přecházíme od suchých technik kresby tužkou či uhlem k těm, kde přichází ke slovu barva, případně i barva a voda. A - bezpochyby ještě více odvahy od začátečníka…!

Martin nám za příklad práce s barvami vybírá přístup Vincenta W. van Gogha. Slavný malíř si v tomto ohledu na vše přicházel sám - byl převážně samouk. Za vzor si vybíral cokoliv, co na něj působilo jako nejvíce v souladu s jeho představou výsledného působení díla na estetické, ale neméně na emoční úrovni. A ovšem, muselo to odpovídajícího pravdivému zážitku z živoucí předlohy. (Tím může být vysvětlen jeho způsob výtvarné stylizace, která původnímu předmětu slouží možná lépe než přísný realismus.) Van Goghovy malby jsou dynamické, apelují na prožitek člověka z umění. Nebál se, (stejně jako my jsme neměly, víc jak o století později na našem kurzu)nejodvážnějších kombinací barev, nebál se názorů lidí kolem sebe ani těch nejzvláštnějších inspirací k ozkoušení.

O čemž to, pod Martinovým dnešním vedením, zda se, ponejvíce bylo. Na začátečníkovi leží úkol vůbec i objevit, co všechno má ve výtvarném světě k dispozici. Možná by si někdo představoval na kurzu více konkrétních metodických postupů, více exaktna; jisté však je, že všechny zúčastněné dámy byly více než spokojeny a také motivovány do dalších pokračování.

Jedna z nich akci shrnula slovy:

„Bezvadný. Moc jsem se nasmála.“

A další s odstínem překvapení v hlase zase konstatovala:

„Je to s námi lepší, než jsme si vůbec představovaly.“

A já přidám parafrázi lektora na závěr:

Nejdůležitější asi je, všechno, co vás napadá, prostě vyzkoušet. A něco pochopit, ale i nepochopit. Obojí má v tvůrčím procesu svou hodnotu.

Čímž uzavírám i první ze zpráv NNZ z vybraných kurzů Výtvarného ateliéru Malování kreslení.

Už se těším na příště.

Tereza Kunftová

První krůček do světa barev

Workshopy - jednodenní výtvarné kurzy - PRAHA 2, BALBÍNOVA 28 - TEL: 777 422 022

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Napište nám

Těšíme se na komunikaci s Vámi! :)