Čtvrtý dopis studentům školy Martina Mainera...

09.10.2011 22:53

 

 

Čtvrtý dopis.

 

Tak abych držel tradici či prostě psal pár slov… biblická tradice…minule to uteklo rychle, zvláštní lekce – hodně rozhovorů a to bylo fajn, mohl jsem reagovat a vy také…dotkli jsem se mnoha zajímavých témat – pokusím se povzpomínat – král, království, povinný incest Faraonů ve smyslu následníků trůnu, Hana chce poznat řemeslo (k tomu mě teĎ napadá slovo talent), ještě jsem mluvil o svém názoru na totalitu ve všech dostupných médiích, pokusíme se to když tak vzpomenout společně ve čtvrtek… slíbil jsem české umělce – vyberu současné malíře a sochaře a pokusím se alespoň něco ve četevrtek promítnout…

koukali jsme společně na výborné a překvapivé kresby – Marta: lahev s víčkem – krásná studie, pokračuj buď ještě přesnější a třeba i se pokus zvětšit škálu šedých od bílé po tmavou – černou, mohlo by to dát kresbám šmrnc a tradiční řekněme estetiku kreseb ještě posunout, stejně tak se dá množství valérů ještě zmenšit a třeba zjednodušit popis atd – úkol trvá, líbí se mi to, výborné, zarputilé… a mladý džegr – zvláštní, jedna z tvých pro mne nejlepších kreseb, uměl bych si představit cyklus dalších podobně komponovaných portrétů – dovedu si je představit i malované a přesně takhle na střed a malé vzhledem k ploše obrazu, jasné pevné, koho nám to připomínají, prostě slavní v mládí atd…

...reagovala jsi na možnost promluvit na téma kompozice – krásné téma a bude nás provázet celou dobu člověk se k němu prostě vrací – skládat v celek, či skládat ad hoc, protože stejně každé dílo můžeme považovat za celek…co to znamená?…je to prostě tak – ať děláme co děláme vždy kompozici děláme…krajní klasické případy jsou ve výrobě a vnímání „obrazového systému“ třeba slavné Malevičovo čtvrecové plátno - bílý čtverec na bílém pozadí – či středové kompozice křížů na vlajkách či japonské slunce atd…již dříve jsme zmiňovali termín zlatý řez a jeho zásadní význam pro lidskou rasu či přirozenost přímo…čistě prakticky a z vlastní zkušenosti jen a názoru svého, marto – vše je kompozice a nelze ji neudělat, nemá smysl se tím příliš zabývat, nejlepší kompozice prostě samy vznikají a vede je srdce…kuriozní jsou geometrické náčrty mistrů kunsthistoriků na reprodukcích v knihách starých maleb…proč kuriózní?..nevím, snad zbytečných?…přeci jaká je kompozice každý vidí – kompozice je prostě to co na obraze je - je to podobné jako by fotografie nahých žen a mužů byly podrobeny systému kruhů, elips a přímek jako důkaz jak krásně geometricky to s námi Bůh mínil… či na stromech nebo tygrech… samozřejmě i ta geometrie má své místo a jistě by se o vnímání vesmíru a jeho konstrukci různými mudrci antiky či filosoficko-náboženskými systémy dalo přednášet hodně dlouho…takže pokusím se k tomu něco říci, ale opakuji když sám pracuji neřeším to, nechám se vést kompozicí – srdcem i rozumem kam zrovna se jí chce, zajisté každý si vybuduje svoje skládání fleků a jejich působení tak, jak mu to vyhovuje lidově řečeno…není špatných kompozic – za špatnou či nevhodnou může být považována kompozice jen v rámci nějaké více méně pevné představy, jak by měla či mohla vypadat (třeba kompozice čar ve tváři Krista v umění Ikon trvající v pravoslaví podnes se naprosto nemění a je přesně stanovena, jak tvarově, tak barevně, tak umístěním…také třeba kompozice svaté rodiny atd…portrét panovníka, prezidenta atd atd…)…velmi dobré si kvalitu jednoduchost, složitost, pompéznost, klid, divokost, atd atd učit nacházet na obrazech všech možných dob – prostě se dívat…v pralese je samozřejmě vše zkomponováno s nádherou bezmeznou a bezchybně…stejně tak na moři či v mracích – už jste někdy viděli špatně nakomponované mraky, bouři či východ slunce?…

jojo pokecáme o tom…a taky o artbrut, to mě zajímá velmi – nesmyslnost pojmenování a jakýsi rasismus v umění v jeho uplatnění je dojemný…je to totéž jako s kompozicí, „establišment“ stanoví hranice či upevní vývojem představu, jak má umění vypadat jakou má mít estetiku (slovo estetika a jeho význam stojí také za pokec) a kdo ho má a může tvořit, s jakou školou či jakou úrovní řemesla ve všech možných rovinách se má vykonávat…

a jsme Hano u řemesla…Hana přinesla opět skvělé kresby a její cílevědomost je zřejmá – výborný set, koncept a možnosti vývoje…pokračuj…jsi talent to ti říkám vždy….dívej se přesněji, dobrý nápad to dělat vzhůru nohama proč ne…zkoušej různě…ťukni do barev do fixů atd – třeba – drž se svýho!!…každopádně nespěchej a rozhlédni se kolem na výstavy, po netu, začni konzumovat od jiných to, co tě tak baví dělat…studuj…jedna naše výtvarná skupina se jmenuje „12.15, pozdě ale přece“ Rittstein, Bláha, Novák, Načeradský, Sopko a další….a že si udělali všichni dobrá jména i obchod…a teď k tomu řemeslu – určitě se pokusím myšlenky na toto téma formulovat živě – co to je řemeslo, co znamená to slovo odkud je atd… co znamená ve výtvarném umění – co znamenalo před deseti tisíci lety, před pěti, před tisícem, před pětisty před sto…co znamená dnes – mění se obsah tohoto slova u všech řemesel i u umění?…jistě ano…speciálně ve výtvarném umění, ale kdo ví i jinde, je důležité, když se chceme řemeslo učit a máme možnost vědět, co vše toto obnáší, vem si třeba medicínu – jéje toto řemeslo se velmi rozvinulo a tak specializovaly různé podskupiny, že běžně odborník jedné nedokáže se uplatnit či dělat jiné …nemá na to v životě čas být ve všech stejně znalý, dobrý atd…je umění jiné?…je to věc názoru, já osobně si myslím, že nemůže člověk obsáhnout vše ani všemu rozumět ve smyslu kvalitní realizace, jistě výjimky jsou…a když se ho chceš učit musíš si uvědomit, že je dnes jiné než před třista lety, je ho prostě více – můžeš být dobrý řemeslník videoartista nebo landartista a nemusíš příliš ovládat malbu a přímo v malbě je specializací už dnes tak mnoho, barvy si kupujeme, štětce taky, plátno už taky nebo šeps udělán, a jak nanést barvu na plátno, což je řemeslo malířství, můžeš všelijak čím osobněji tím lépe… ale klid zase tolik toho není v malířství a to je taky jeho síla - ta stálá a jasná novotami neoplývajicí rukodělná práce…

...řemeslo se, když máš talent, snadno naučíš jakékoliv a už se to učíš, jde to ruku v ruce s prací na díle a člověk se učí za pochodu – holt vše se stihnout nedá a taky tendujeme či duch vane kam chce …řemeslo je jistě také výraz díla, estetika a duch jaký prezentuje snad i téma kterými se zabývá…proto atbruťáci maj většinou u profesionálních kurátorů ušrum – chybí jim ten sliz podobnosti s mainstrímem, ambice a snaha být právě takový dnešní současný mladý pokud možnost pořád mladý, třeba je jednou vyzdvihne doba výše, podle mne jsou stejně dobří když jsou dobří jako jiní umělci a naprosto nechápu tu segregaci…na druhou stranu mnohým z nich, tedy těmi z nich kteří jsou na okraji společnosti, v léčebnách atd, právě ta segregace umožní asi navázat koktakt z více lidmi, mít výstavy atd…

Vladko přinesl dvě výborné kresby…hezký komentář s manželkou a zašívarnou v parku – to je ono – nakonec vás lidi nechaj zašité…ovšem má to rub i líc – o tom jsme už mluvili…pocit osamocení, zneuznání, žádné nebo falešné zpětné vazby je pro nemnohé nesnesitelný a proto třeba u nás je relativně málo starších malířů na trhu…no trh je také malý…žen ještě méně ani se nedivím…je to vskutku drsný – nic takového v naší malé zemi jako zásluhy neexistují, tak leda pomluvy, závist za úspěch a radost nad klopýtnutím a na zmizení ze scény atd…Vladko mrkej často na obrazy jiných - skvělých a hvězdných, uč se, studuj, bylo by zajímavý vidět jak se vyvíjíš a jsi rukama nohama v „art today“ - na plný pecky, byť stále z odstupu a neprofesionálně…tvoje malby podle Hoopera jasně ukazují tvůj talent – stálo by to klidně za pokračování tohoto tématu, jestli tě to ovšem ještě táhne – dobré a poučné a veskrze užitečné alespoň v mezích možností a okolností pochopit jiného umělce a nechat se jím inspirovat atd…

Á málem bych zapomněl, mluvili jsme o mýtech, pohádkách, bardech a školách bardů, o lidech zvaných áshoka o vetkaní starých znalostí a mýtů do kamene a do mluveného předávaného slova – do pohádek a mýtů…to by jistě stálo také za podrobnější pokec – k tomu jistě krásně Zdeněk Neubaurer nebo Holger Kahlweit, který říká a dokazuje, že mýty jsou nejstarší pravdy – pravdivé příběhy, ostatně Zacharia Sitchin je toho kupodivu málokdy jinými citovaný guru…oficiální věda historická suchá jak sušená treska to samozřejmě přímo nesnáší i přes téměř všechny dnes již vykopávkami potvrzené biblické příběhy či jiné, za bláboly nejstarších textů považované jména míst králů či jejich datací říše Mezopotámie a hlavně nejstaršího Sumeru… egyptologové skrývají již desetiletí poznání, že dosud platné datace a tvrzení jsou naprosto neudržitelné a používané jen pro utajení a nechuť lidem říct pravdu a z nařízení egyptského úřadu pro povolování archeologických prací…že žádný Cheops velkou pyramidu nepostavil, že sfinga byla omývána vodou a že je možná o několik desítek tisíciletí starší, ovšem kdo ji tedy a proč stavěl?…uvidíme…těšíme se na příště…

pokusím se o představení své práce…kdo kýve s kyvadlem? mrkněte na stránky Ivan Gellner, léčitel (www.lecitel-ivan.cz), má tam řadu skvělých originálních textů a názorů na léčení, magii, třeba inkarnaci atd, je to více méně můj učitel automatické kresby a je to jako vy amatérský malíř…užívejte…martin, neděle večer, skoro úplněk 9.10.2011…


 

 

předchozí dopisy naleznete zde:

 

 


malování, kreslení, malba, kresba, automatická kresba, výtvarný ateliér